Dysplazie kyčelního kloubu u psa: Podrobný průvodce od příčin, příznaků, po diagnostiku a léčbu

Dysplazie kyčelního kloubu u psa (DKK) je jedním z nejčastějších ortopedických onemocnění, které postihuje především velká a rychle rostoucí plemena. Jedná se o dědičnou vývojovou vadu, při které se kyčelní kloub nevyvíjí správně. To vede k volnosti kloubu, nestabilitě a následnému vzniku degenerativních změn – osteoartrózy. Pochopení této nemoci je klíčové pro včasnou diagnostiku a správnou péči, která může výrazně zlepšit kvalitu života postiženého psa.


Co je dysplazie kyčelního kloubu?

Kyčelní kloub je kulový kloub skládající se z hlavice stehenní kosti (femuru) a kloubní jamky v pánvi (acetabulum). U psa s dysplazií kyčelního kloubu dochází k tomu, že hlavice stehenní kosti nedosedá do jamky správně a pevně. Místo hladkého a stabilního pohybu se hlavice v jamce pohybuje volně, což způsobuje tření a opotřebení chrupavky a kostních struktur. Postupem času to vede k zánětu, bolesti a rozvoji degenerativních změn, známých jako osteoartróza (artróza).


Příčiny dysplazie kyčelního kloubu

Ačkoli je dysplazie kyčelního kloubu primárně geneticky podmíněná, její rozvoj a závažnost mohou být ovlivněny několika environmentálními faktory:

  • Genetika: Toto je hlavní příčina. Psi, jejichž rodiče nebo prarodiče měli DKK, mají vyšší riziko, že se u nich onemocnění rozvine. Proto je zodpovědný chov, který se zaměřuje na rentgenové vyšetření a výběr zdravých jedinců do chovu, klíčový v prevenci.
  • Rychlý růst a přibírání na váze: Překrmování štěňat velkých plemen a příliš rychlý růst mohou zatěžovat nevyvinuté klouby a přispět k rozvoji DKK.
  • Nevhodná výživa: Strava s nevhodným poměrem vápníku a fosforu, nebo příliš vysokým obsahem energie, může negativně ovlivnit vývoj kostí a kloubů.
  • Nadměrná fyzická aktivita v raném věku: Přetěžování kloubů u mladých, rostoucích psů (např. dlouhé procházky po tvrdém povrchu, skákání, intenzivní aportování) může zhoršit predispozici k DKK.
  • Obezita: Nadváha a obezita výrazně zvyšují zátěž na klouby a zhoršují klinické příznaky DKK.

Příznaky dysplazie kyčelního kloubu

Příznaky DKK se mohou lišit v závislosti na závažnosti onemocnění a věku psa. U některých psů se mohou objevit již v mládí (mezi 5-12 měsíci), u jiných až v dospělosti s rozvojem artrózy.

Mezi nejčastější příznaky patří:

  • Kulhání: Může být mírné až těžké, často se zhoršuje po cvičení nebo po delším odpočinku.
  • Potíže se vstáváním a uléháním: Pes se může snažit vstát pomalu a s námahou.
  • Neochota k pohybu: Pes se vyhýbá běhání, skákání, chůzi do schodů nebo do kopce.
  • „Zaječí“ skákání: Při běhu pes často zvedá obě zadní nohy současně, připomínaje skákajícího zajíce, aby minimalizoval bolest.
  • Ztuhlost zadních končetin: Zejména ráno nebo po odpočinku.
  • Snížená svalová hmota na zadních končetinách: Kvůli menšímu používání končetin.
  • Hypertrofie svalů předních končetin: Pes přenáší více váhy na přední končetiny.
  • Bolestivost: Při dotyku nebo manipulaci s kyčlemi.
  • Charakteristická chůze: Pohupování pánve ze strany na stranu.

Diagnostika dysplazie kyčelního kloubu

Diagnostika DKK je komplexní a zahrnuje:

  • Klinické vyšetření: Veterinář provede ortopedické vyšetření, které zahrnuje palpaci kloubů, testování rozsahu pohybu a pozorování chůze psa. Může provést tzv. Ortolaniho test, který detekuje volnost kloubu u mladých psů.
  • Rentgenové vyšetření: Toto je zlatý standard v diagnostice DKK. Provádí se pod sedací nebo krátkou anestezií, aby se zajistila správná poloha psa a kvalitní snímky. Snímky se hodnotí podle standardizovaných kritérií a kloubům je přidělen stupeň dysplazie (např. DKK A-E, kde A je nejlepší a E nejhorší). Rentgenové vyšetření se obvykle provádí ve věku 12 měsíců u velkých plemen a 18 měsíců u obřích plemen pro oficiální posouzení.
  • Další zobrazovací metody: V některých případech může veterinář doporučit CT nebo MRI pro detailnější posouzení kloubu.

Léčba dysplazie kyčelního kloubu

Léčba DKK se dělí na konzervativní a chirurgickou a závisí na závažnosti onemocnění, věku psa a klinických příznacích.

Konzervativní léčba (nechirurgická):

Cílem je zmírnit bolest, zlepšit funkci kloubu a zpomalit progresi artrózy.

  • Kontrola hmotnosti: Udržení ideální tělesné hmotnosti je naprosto klíčové pro snížení zátěže na klouby.
  • Řízená fyzická aktivita: Vyvarujte se skákání, běhání po tvrdém povrchu a intenzivní aktivitě. Preferujte plavání, krátké a časté procházky po měkkém terénu.
  • Kloubní výživa (chondroprotektiva): Doplňky stravy obsahující glukosamin, chondroitin sulfát, MSM, kolagen a omega-3 mastné kyseliny mohou podpořit zdraví chrupavky a zmírnit zánět.
  • Protizánětlivé léky (NSAID): Nesteroidní protizánětlivé léky pomáhají tlumit bolest a zánět. Musí být podávány pod dohledem veterináře kvůli možným vedlejším účinkům.
  • Rehabilitace a fyzioterapie: Speciální cvičení, vodní terapie, laserová terapie nebo akupunktura mohou výrazně zlepšit svalovou kondici, pohyblivost kloubů a snížit bolest.
  • Fyzikální terapie: Teplé nebo studené obklady pro úlevu od bolesti.

Chirurgická léčba:

Chirurgické zákroky jsou zvažovány u psů s výraznými klinickými příznaky, kteří nereagují na konzervativní léčbu, nebo u mladých psů s velkým potenciálem pro rozvoj těžké DKK.

  • Trojitá osteotomie pánve (TPO) / Dvojitá osteotomie pánve (DPO): Provádí se u mladých psů (obvykle do 10 měsíců), u kterých ještě nedošlo k rozvoji artrózy. Cílem je otočit pánev a zlepšit pokrytí hlavice stehenní kosti jamkou.
  • Femoral Head Ostectomy (FHO) / Rezekce hlavice stehenní kosti: Chirurgicky se odstraní hlavice stehenní kosti. Tělo psa si vytvoří „falešný“ kloub z jizvové tkáně. Je to záchranná operace vhodná pro menší psy nebo psy s nízkou aktivitou, kde se neočekává plná funkčnost končetiny.
  • Totální endoprotéza kyčelního kloubu (THR): Jedná se o náhradu celého kyčelního kloubu umělým kloubem (hlavice stehenní kosti a jamka). Je to nejúčinnější a nejúspěšnější chirurgická metoda pro navrácení plné funkce kloubu a odstranění bolesti. Je však finančně náročná a vyžaduje specializovaného chirurga.

Prevence dysplazie kyčelního kloubu

Ačkoli je genetika primární, mnoho lze udělat pro minimalizaci rizika a zmírnění závažnosti DKK:

  • Zodpovědný chov: Kupujte štěně pouze od chovatelů, kteří provádějí rentgenové vyšetření kyčelních kloubů chovných jedinců a vybírají do chovu pouze psy s negativními výsledky. Zeptejte se na výsledky rodičů štěněte.
  • Kontrola tempa růstu: Krmte štěně velkého plemene kvalitním krmivem speciálně formulovaným pro velká plemena, které podporuje pomalý a kontrolovaný růst. Vyhněte se překrmování.
  • Správná výživa: Konzultujte s veterinářem vhodnou stravu a případné doplňky stravy v období růstu.
  • Řízená aktivita v mládí: Vyhněte se nadměrné a vysoce nárazové aktivitě u rostoucích štěňat (např. dlouhé procházky, skoky z výšky, intenzivní hra).
  • Udržování ideální hmotnosti: Celý život psa je důležité udržovat ideální kondici a vyhnout se obezitě.
  • Pravidelné veterinární prohlídky: Včasná detekce a intervence mohou zlepšit prognózu.

Dysplazie kyčelního kloubu pes je vážné onemocnění, které vyžaduje komplexní přístup. S včasnou diagnostikou, správnou léčbou a důslednou péčí však můžete svému psovi pomoci vést spokojený a co nejméně bolestivý život. Vždy se poraďte s veterinářem, který určí nejvhodnější postup pro vašeho konkrétního psa.