Autor: Bc. Martina Vaňková

Mnoho podnikatelů má pocit, že do nákladů lze „dát skoro všechno“, co souvisí s prací. Praxe je ale přísnější: rozhoduje, zda výdaj skutečně slouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů a zda ho umíte doložit. Právě na nejčastější mýty kolem daňově uznatelných výdajů se zaměřuje tento přehled. Pomůže vám vyhnout se chybám, které mohou skončit doměřenou daní i penále.

Robo-advisory platformy mění způsob, jakým lidé investují peníze. Místo osobního poradce využívají algoritmy, které podle cíle, času a rizika sestaví portfolio na míru. Pro část investorů je to levnější, rychlejší a přehlednější cesta než tradiční správa majetku. Zároveň ale platí, že i u automatizovaného investování rozhoduje disciplína, výše poplatků i správné nastavení očekávání.

Konsolidace půjček může dlužníkovi výrazně ulevit, ale ne vždy se vyplatí. Sloučení závazků často sníží měsíční splátku a zpřehlední rodinný rozpočet, zároveň však může prodloužit dobu splácení a zvýšit celkový přeplatek. Vyplatí se proto vědět, kdy je konsolidace skutečně výhodná, co si pohlídat ve smlouvě a kdy je lepší hledat jinou cestu.

Investice do nemovitostí už dávno neznamenají jen hypotéku, vlastní dům nebo miliony na účtu. Díky realitnímu crowdfundingu mohou lidé vložit do projektu i několik tisíc korun a podílet se na výnosech z rezidenčních i komerčních staveb. Tento způsob financování ale není bez rizika, a proto se vyplatí vědět, jak funguje, co kontrolovat a podle čeho vybírat platformu i konkrétní projekt.

Hnutí FIRE slibuje rychlejší cestu k finanční nezávislosti a často i k odchodu z práce mnohem dřív, než je běžný důchodový věk. Opírá se o vysokou míru úspor, dlouhodobé investování a přísnou kontrolu výdajů. V praxi ale nejde o univerzální recept pro každého – funguje jen při vysokých příjmech, disciplíně a ochotě zásadně změnit životní styl. Právě proto stojí za to podívat se, jak FIRE skutečně funguje, kolik peněz je potřeba a kde má své limity.

Investice do startupů lákají vidinou vysokého zhodnocení, zároveň ale patří k nejrizikovějším formám ukládání peněz. Pro drobné investory může být vstup do světa venture kapitálu dostupnější než dřív, stále však vyžaduje pečlivý výběr, rozumné očekávání a ochotu počítat s tím, že část vložených peněz nemusí nikdy přijít zpět. V článku vysvětlujeme, jak startupové investice fungují, kde se skrývají největší nástrahy a co by měl vědět i běžný investor, než pošle první peníze do mladé firmy.

Ponziho schéma patří k nejznámějším finančním podvodům vůbec a jeho princip je až překvapivě jednoduchý: výnosy pro starší investory se vyplácejí z peněz nových vkladatelů. Přesto na něj lidé znovu a znovu naletí, protože slibuje rychlý zisk, pocit výjimečné příležitosti a často i důvěru v konkrétního člověka nebo značku. Příběh Charlese Ponziho, Bernarda Madoffa i dalších případů ukazuje, jak obrovské škody může tato konstrukce napáchat. A hlavně: podle čeho ji rozpoznat dřív, než bude pozdě.

Komoditní trh stojí za cenami, které se promítají do benzínu, pečiva i čokolády. Obchoduje se na něm s fyzickými surovinami i s kontrakty na jejich budoucí dodání a cena často reaguje na počasí, geopolitiku nebo vývoj světové ekonomiky. Pro běžného spotřebitele je důležitý hlavně proto, že výkyvy na trhu s ropou, obilím, kávou nebo kakaem se s odstupem dostávají až do obchodů. Čtěte dál, pokud chcete pochopit, kdo ceny tvoří, proč tak rychle skáčou a jak se na nich dá vydělávat i prodělávat.

Ceny bytů v Česku se po předchozích výkyvech znovu dostávají do centra pozornosti a s nimi i otázka, zda je dnes výhodnější koupit vlastní bydlení, nebo zůstat v pronájmu. Rozhodnutí už dávno nestojí jen na výši splátky a nájmu, ale také na úrokových sazbách, lokalitě, vlastních úsporách i časovém horizontu. Přinášíme přehled, co dnes mluví pro nákup a co naopak pro dlouhodobý pronájem. Pomůže to hlavně těm, kteří zvažují bydlení v Praze, Brně nebo dalších dražších městech.

Stárnutí populace už není vzdálený scénář, ale ekonomická realita, která mění rozpočty států, podobu trhu práce i fungování penzijních systémů. V příštích desetiletích bude podle demografů přibývat lidí v důchodovém věku rychleji než těch v produktivním věku, což zvýší tlak na odvody, daně i veřejné výdaje. Článek ukazuje, co přesně tento trend znamená pro penze, zaměstnavatele i samotné pracující a proč se bez změn neobejdou ani státy s dosud stabilní ekonomikou.