Hnutí pro život, které organizovalo Pochod pro život, neuspělo se svou kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Tento soud potvrdil verdikt Městského soudu v Praze, který žalobu Hnutí pro život zamítl jako nedůvodnou. Spolek podal žalobu na čtveřici státních institucí, včetně ministerstva vnitra a pražské policie, kvůli blokádě jeho pochodu, která se odehrála v loňském roce v pražské Kaprově ulici. Odpůrci pochodu se usadili na cestě a znemožnili tak jeho pokračování na Staroměstské náměstí, což bylo v plánu organizátorů. Policie, která se snažila situaci vyřešit, nedokázala zajistit průchod na náměstí, což vedlo k podání žaloby.
Podle vyjádření Hnutí pro život byla žaloba podána na základě veřejné neochoty a selhání Policie ČR a Ministerstva vnitra zjednat nápravu během blokády. Městský soud v Praze však v únoru vydal obsáhlý verdikt, ve kterém konstatoval, že policie a úřady neporušily zákon a neprovedly žádné nezákonné jednání. Soud navíc vyloučil Úřad městské části Praha 1 z okruhu žalovaných, protože podle něj neměl být vůbec žalován. Toto rozhodnutí však Hnutí pro život nezastavilo, a proto podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, kde argumentovali čtyřmi okruhy námitek.
Nejvyšší správní soud po přezkoumání potvrdil závěry Městského soudu v Praze, což znamená, že Hnutí pro život neuspělo ani s kasační stížností. Jakub Kříž, který zastupoval Hnutí pro život, uvedl, že zůstává otevřená možnost podat ústavní stížnost, protože se domnívá, že stát by měl být schopen ochránit pokojné shromáždění rodin s dětmi před protiprávním jednáním. Hnutí pro život také zpochybnilo závěr městského soudu, že policie nemohla vědět o skutečném počtu blokujících, a poukázalo na to, že policisté nedostatečně seznámili s manuálem, jak se chovat v případě blokády, který však soud nepřipustil jako důkaz.
Odlišné názory na ochranu shromáždění
V průběhu soudního řízení se objevily různé názory na to, jakým způsobem by měla policie reagovat na blokády podobných akcí. Hnutí pro život argumentovalo, že policie měla mít k dispozici dostatek informací a prostředků, aby mohla účastníky pochodu ochránit, avšak soudy se na tuto otázku dívaly z jiného úhlu pohledu. Podle soudů není možné očekávat, že policie bude schopna předem znát přesný počet blokujících a reagovat na situaci s naprostou precizností. Soudy se zaměřily na to, zda byla policie schopna adekvátně reagovat v reálném čase, což vyvolává otázky o efektivitě policejního zásahu během blokády.
V reakci na verdikty soudů Hnutí pro život zdůraznilo, že účastníci Pochodu pro život čelili protiprávnímu jednání ze strany odpůrců, což podle nich soudy potvrdily. Nicméně, otázka, zda policie měla dostatečné možnosti na ochranu shromáždění, zůstává sporná. Jakub Kříž uvedl, že je důležité, aby stát dokázal ochránit občany, kteří se účastní pokojného shromáždění, a vyjádřil znepokojení nad tím, že se to v tomto případě nepodařilo. Tento spor tak odráží širší témata týkající se svobody shromáždění, práva na protest a odpovědnosti státních institucí za bezpečnost občanů během veřejných akcí.
Možnost ústavní stížnosti a budoucnost sporu
Hnutí pro život nyní zvažuje další kroky, včetně možnosti podat ústavní stížnost. Jakub Kříž v rozhovoru pro média naznačil, že o této otázce vedou diskuze a je pravděpodobné, že se pokusí zvrátit rozhodnutí soudů. Vzhledem k tomu, že se jedná o významné téma týkající se práv a svobod občanů, je možné, že se tento případ dostane před Ústavní soud, který by mohl vyjasnit právní rámec pro ochranu shromáždění a reakci policie na podobné situace. Tato kauza tak nejenže ovlivňuje Hnutí pro život, ale může mít i širší dopad na právní praxi a vztah mezi občanskou společností a státními institucemi v České republice.
