Pět věcí, které byste nikdy neměli kupovat na splátky nebo spotřebitelský úvěr

Proč je problém hlavně u věcí, které rychle ztrácejí hodnotu

Za 15 let práce s klienty jsem viděl stejný vzorec pořád dokola: lidé si berou splátky na věci, které po roce stojí o desítky procent méně, ale dluh běží dál. Nejhorší kombinace je nízká pořizovací disciplína a dlouhá splatnost. Když si vezmete zboží za 30 000 Kč na 24 měsíců s ročním navýšením kolem 12 %, zaplatíte zhruba o 3 600 Kč navíc. U dražších nákupů je ten rozdíl ještě viditelnější, protože úrok se počítá z vyšší částky a poplatky se sčítají.

Na jedné finanční poradně, se kterou jsem spolupracoval, jsme u klientů opakovaně viděli, že právě splátkové nákupy vytvářely nejvíc „neviditelných“ výdajů. Lidé si nepřipadali zadlužení, protože měsíční splátka byla třeba jen 900 Kč. Jenže když k tomu přibyly další dvě smlouvy, domácnost najednou posílala věřitelům přes 3 000 Kč měsíčně bez toho, aby si to uvědomila. To je přesně chvíle, kdy se z pohodlného nákupu stává omezení rozpočtu.

Elektronika, která během roku zlevní o třetinu, se na úvěr nevyplácí

Telefony, notebooky, tablety a televize patří mezi nejhorší kandidáty na splátky. Důvod je jednoduchý: hodnota padá rychleji než dluh. U běžného telefonu za 25 000 Kč není výjimka, že po 12 měsících má bazarovou cenu o 30 až 40 % nižší, zatímco splácíte dál původní cenu i s úrokem. U notebooků je běžné, že po dvou letech klesne hodnota na polovinu, pokud nejde o profesionální model s vyšší zůstatkovou cenou.

Z praxe: na projektu pro menší e-shop s elektronikou jsme porovnávali data z reklamních kampaní a reklamací. Nejvíc vratek i rozmyšlených nákupů bylo u dražších telefonů. Lidé si je často brali „na pohodu na splátky“, ale po třech měsících zjistili, že jim nevyhovuje velikost, baterie nebo fotoaparát. Úvěr ale nešlo vrátit stejně snadno jako zboží. Přesně tady se ukazuje rozdíl mezi cenou a skutečnou užitnou hodnotou.

Jestli potřebujete techniku do práce, vyplatí se jiný postup: spočítat cenu za měsíc používání. Když telefon za 24 000 Kč používáte 36 měsíců, vychází jen pořizovací cena na 667 Kč měsíčně. Jakmile k tomu přidáte úrok a pojištění, dostanete se klidně na 800 až 900 Kč. U zařízení, které ztratí polovinu hodnoty za dva roky, je lepší buď zaplatit hotově, nebo zvolit levnější model bez financování.

Auto na úvěr je špatný nápad, pokud neřeší práci nebo výdělek

Na auto si lidé berou úvěr nejčastěji, ale právě tady bývá chyba nejdražší. Nové auto ztrácí hodnotu rychle už v prvních měsících. U běžného vozu není neobvyklé, že po prvním roce má cenu o 15 až 20 % nižší než při koupi. Po třech letech může být pokles klidně 40 % i víc. Když k tomu přidáte úrok, pojištění financování a servis, platíte za věc, která už mezitím ztratila velkou část ceny.

V praxi jsem viděl případ živnostníka, který si pořídil nové SUV na splátky jen proto, že „vypadá dobře na schůzkách“. Měsíční splátka byla kolem 8 500 Kč, k tomu havarijní pojištění a servisní balíček. Po roce zjistil, že auto mu nepřineslo ani vyšší obrat, ani lepší zakázky. Naopak ho stálo tolik, že musel omezit marketing. Kdyby stejné peníze poslal do reklamy a vybavení, měl by pravděpodobně vyšší návratnost než z nového auta před kanceláří.

Smysl dává úvěr na auto jen tehdy, když je to pracovní nástroj s přímým výnosem. Pokud auto vydělává, třeba u řemeslníka nebo kurýrní služby, je to jiná situace. Ale na osobní přepravu bez přímého finančního přínosu je lepší koupit starší vůz za hotové nebo si nastavit výrazně kratší splatnost. Dlouhý úvěr na auto je typicky důvod, proč domácnosti přehlížejí skutečné náklady na provoz.

Volnočasové vybavení, které používáte párkrát ročně, splátky jen prodražuje

Lyžařská výbava, kola, paddleboardy, domácí posilovny nebo drahé audio sestavy vypadají lákavě, ale finančně často nedávají smysl. Pokud něco používáte 10 až 20 dní v roce, splátka za to bývá nepřiměřená. U lyží za 18 000 Kč a roční splatnosti se může stát, že splácíte hlavně pocit, ne využití. Když výbava leží 11 měsíců ve skříni, každý úrok i poplatek je čistý náklad bez návratnosti.

Na jednom rodinném rozpočtu, který jsem pomáhal upravovat, bylo klíčové rozhodnutí jednoduché: místo nákupu běžeckého pásu za 28 000 Kč na splátky si rodina spočítala, že členství v posilovně a jednorázové lekce vyjdou o polovinu levněji. Pás nakonec nechtěli používat a po třech měsících by doma jen zabíral místo. To je přesně situace, kdy úvěr maskuje fakt, že nejde o potřebu, ale o impulz.

Praktický postup je tvrdý, ale funkční: napište si počet reálných použití za rok a vydělte cenu. Když paddleboard za 12 000 Kč použijete šestkrát ročně, jedno použití vás bez financování stojí 2 000 Kč. Jakmile přidáte úrok, je to ještě víc. Pokud si stejnou věc můžete půjčit nebo pronajmout za 300 až 500 Kč na den, je finanční rozhodnutí jasné.

Nábytek a spotřebiče se vyplatí řešit jinak než dlouhým splátkovým kalendářem

Ledničky, pračky, myčky nebo postele jsou typické zboží, u kterého lidé úvěr berou automaticky. Jenže tady je potřeba rozlišit dvě věci: nutnost a komfort. Když pračka odejde a doma je malé dítě, oprava nebo rychlá koupě dává smysl. Ale dlouhá splátka na designovou kuchyň, prémiovou matraci nebo značkovou sedačku už bývá finančně slabý nápad, hlavně pokud jde o vybavení, které má sloužit 8 až 12 let a zároveň se dá pořídit levněji.

Na projektu bytového developmentu jsme řešili, jak lidé vybavují nové byty. Mnoho kupujících si nastavilo splátky tak, že pořizovali celou domácnost najednou. Výsledek? První rok žili v bytě, který vypadal hezky, ale rozpočet měli utažený na maximum. Stačila porucha auta nebo vyšší záloha na energie a dostali se do prodlení. U vybavení domácnosti je problém v tom, že se často nakupuje v balíku, takže se jedna „malá“ splátka promění ve čtyři až pět závazků najednou.

V tomto segmentu funguje jednoduché pravidlo: pokud je možné koupit použité nebo repasované zboží s úsporou 30 až 60 %, je lepší jít touhle cestou než financovat nové. U spotřebičů se často vyplatí sledovat cenu za provoz, ne jen pořizovací cenu. Levnější pračka s nižší spotřebou a bez úvěru bývá ve výsledku výhodnější než drahý model na splátky, který domácnost zatíží na dva roky.

Dárky, dovolené a impulzivní nákupy na splátky jsou nejrychlejší cesta k drahému dluhu

Nejhorší úvěr je ten, který nepřináší žádnou dlouhodobou hodnotu. Dovolená za 40 000 Kč na splátky skončí za týden, ale splátky zůstávají třeba ještě 12 měsíců. Stejně problematické jsou vánoční dárky, svatební výdaje nebo nákup elektroniky „protože byla akce“. V téhle kategorii není problém jen úrok. Problém je, že člověk si půjčuje na spotřebu, která zmizí dřív, než ji stihne zaplatit.

Jednou jsem řešil klienta, který měl v lednu tři splátky za Vánoce, jednu za dovolenou a jednu za nový telefon. Každá byla „jen“ kolem tisícovky až dvou. Dohromady ale tvořily 18 % jeho čistého měsíčního příjmu. To už není drobnost, ale zásah do běžného fungování domácnosti. Když se pak objevila nečekaná oprava auta za 9 000 Kč, neměl z čeho platit a musel si vzít další krátkodobý úvěr. Tady se ukazuje, jak rychle se z jednoho nákupu stane řetězec drahých rozhodnutí.

Pokud už teď zvažujete splátky na něco, co není majetek ani pracovní nástroj, použijte jednoduchý filtr: zůstane mi z toho něco za 12 měsíců? Když odpověď zní ne, úvěr je většinou špatný nápad. U věcí jako dovolená nebo dárky je téměř vždy lepší odložit nákup o 2 až 3 měsíce a zaplatit hotově. Tenhle postup je nudný, ale funguje lépe než jakýkoli marketingový slogan typu „kupte hned, plaťte později“.

Bc. Martina Vaňková
Bc. Martina Vaňková

Redaktorka se specializací na zdravý životní styl, psychologii a moderní trendy. Ve svých textech s nadhledem propojuje vědecká fakta s praktickými tipy pro spokojený každodenní život.

https://www.twinmedia.cz