Klíště je potřeba řešit hned, ne až doma „později“
Klíšťata jsou v Česku běžná od jara do podzimu, ale při mírné zimě se mohou objevit i v chladnějších měsících. U zvířat se nejčastěji přisávají v oblasti hlavy, uší, krku, podpaží, mezi prsty nebo v tříslech. Právě tam je srst řidší a parazit se snadněji zachytí. Zvlášť u psů, kteří se pohybují v trávě, lese nebo vysokém porostu, je kontrola po každé procházce důležitá.
Veterináři upozorňují, že klíště je vhodné odstranit co nejdříve po nalezení. Riziko přenosu některých infekcí totiž roste s dobou přisátí. Neznamená to, že každé přisátí automaticky vede k nemoci, ale čím déle klíště zůstává v kůži, tím vyšší je šance na problém. U některých nákaz, například u babeziózy nebo boreliózy, hraje čas zásadní roli.
Co si připravit, než začnete klíště vytahovat
Před samotným odstraněním je dobré mít po ruce několik pomůcek. Nejčastěji se používá speciální háček, pinzeta s jemnou špičkou nebo plastová karta na klíšťata. Důležité je, aby nástroj umožnil uchopit parazita co nejblíže kůži, ale bez mačkání zadečku.
- rukavice – kvůli hygieně a ochraně před kontaktem s krví nebo tekutinami
- dezinfekce – ideálně vhodná pro kůži zvířete
- jemná pinzeta nebo háček – ne ostrá kuchyňská pinzeta, která klíště rozmačká
- vatový tamponek nebo gáza – na otření místa po zákroku
- uzavíratelná nádobka – pokud chcete klíště uchovat pro případné vyšetření
U koček i psů platí stejný princip: nevytrhávat, nemačkat, netočit silou. Pokud je zvíře neklidné, je lepší mít pomocníka, který ho podrží. U malých nebo citlivých zvířat, například štěňat, koťat nebo zvířat s dlouhou srstí, může být manipulace náročnější a je vhodné pracovat v dobrém světle.
Jak klíště správně vyndat krok za krokem
Nejprve je potřeba srst kolem klíštěte rozhrnout, aby bylo dobře vidět místo přisátí. Nástroj pak vložte co nejblíže kůži a klíště uchopte za hlavičku nebo přední část těla, nikoli za naplněný zadeček. Cílem je vyjmout parazita plynulým pohybem bez drcení.
U háčku se postupuje tak, že se pod klíště zasune drážka nástroje a jemným pohybem se parazit vytáhne ven. U pinzety je vhodné klíště uchopit těsně u kůže a táhnout pomalu kolmo vzhůru. Není nutné prudce škubat ani klíště otáčet do protisměru, jak se někdy doporučuje v laických návodech. Moderní veterinární praxe dává přednost přímému, klidnému vytažení.
Po vytažení zkontrolujte, zda je klíště celé. Pokud v kůži zůstane drobná část ústního ústrojí, často sama časem vypadne nebo se vstřebá. Přesto je potřeba místo sledovat, protože může vzniknout lokální zánět. Ránu poté jemně vydezinfikujte a několik dní kontrolujte, zda nečervená, neotéká nebo nehnisá.
Vytažené klíště je možné spláchnout do toalety, zabalit do papíru a vyhodit nebo vložit do uzavíratelné nádoby. Pokud se u zvířete později objeví potíže, může veterinář chtít vědět, o jaký druh klíštěte šlo a kdy bylo odstraněno. V některých případech má smysl klíště uchovat i kvůli laboratornímu vyšetření.
Čemu se při odstranění klíštěte vyhnout
Stále se objevují rady, které mohou zvířeti spíš uškodit. Patří k nim potírání klíštěte olejem, alkoholem, mýdlem, vazelínou nebo lakem na nehty. Tyto postupy mohou parazita podráždit, způsobit jeho částečné vyprázdnění do rány a zvýšit riziko přenosu infekce. Stejně nevhodné je klíště zapalovat nebo na něj přikládat horký předmět.
Další častou chybou je mačkání klíštěte mezi prsty. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se obsah jeho těla dostane do rány. Problém je i nesprávný úchop za zadeček, kdy se parazit při tahu roztrhne. Pokud klíště nejde bezpečně odstranit, není ostuda obrátit se na veterináře. U agresivního, bolestivého nebo silně vystresovaného zvířete je odborná pomoc často nejrychlejší a nejšetrnější řešení.
Podle praxe veterinárních ordinací bývá nejčastější komplikací po domácím zákroku zánětlivá reakce v místě přisátí. Ta se může projevit zarudnutím, stroupkem nebo citlivostí na dotek. Přestože většinou nejde o vážný stav, je důležité nepodceňovat ani drobnou změnu chování zvířete.
Na jaké příznaky po kousnutí klíštětem si dát pozor
Po odstranění klíštěte je vhodné zvíře několik dní až týdnů sledovat. Některé nemoci se neprojeví hned, ale až po určité době. U psů mohou být varovnými signály únava, nechutenství, horečka, kulhání, ztuhlost, tmavá moč nebo zvětšené uzliny. U koček bývá výstražným znamením apatie, snížený příjem potravy, horečka nebo bolestivost.
Zvláštní pozornost si zaslouží situace, kdy se po přisátí klíštěte objeví rychle se zvětšující zarudnutí, hnisání, silný otok nebo zvíře místo výrazně líže a škrábe. To může znamenat místní infekci. Pokud se přidá celková slabost, zvracení, průjem nebo problémy s koordinací, je nutné vyhledat veterináře bez odkladu.
Riziko nákazy není stejné u všech klíšťat ani u všech zvířat. Záleží na druhu parazita, délce přisátí, zdravotním stavu zvířete i na tom, zda už bylo proti některým chorobám chráněno. V Česku se řeší zejména borelióza, anaplazmóza a babezióza. Právě babezióza může u psů probíhat velmi vážně a vyžaduje rychlý zásah.
Prevence je levnější než léčba a začíná už doma
Nejspolehlivější obranou proti klíšťatům je kombinace prevence a pravidelné kontroly. Po každé procházce v přírodě prohlédněte celé tělo zvířete, zejména uši, krk, břicho, třísla a prostory mezi prsty. U dlouhosrstých plemen může být vhodné prohlížet srst po menších částech, protože klíště se snadno schová hluboko do podsady.
Veterináři doporučují také antiparazitární ochranu, která odpovídá druhu a hmotnosti zvířete. K dispozici jsou spot-on přípravky, tablety, obojky i spreje. Každý typ má své výhody i omezení, a proto je vhodné poradit se s veterinářem, co je pro konkrétního psa nebo kočku nejvhodnější. U koček je navíc nutné hlídat, aby přípravek byl pro ně skutečně určený – některé látky používané u psů mohou být pro kočky toxické.
Pokud se klíšťata na zvířeti objevují opakovaně, je na místě řešit i prostředí kolem domu. Pomáhá pravidelné sečení trávy, úprava keřů, odstranění vlhkých a zastíněných míst v zahradě a omezení přístupu do hustého porostu v období největší aktivity parazitů. V domácnostech s více zvířaty je důležité kontrolovat a chránit všechny jedince, protože klíště se může přenést i z jednoho zvířete na druhé při blízkém kontaktu.
Praktické pravidlo je jednoduché: najít klíště včas, odstranit ho správně, místo sledovat a při jakékoli změně stavu zvířete jednat rychle. Tím se výrazně snižuje riziko komplikací i zbytečného stresu pro zvíře i jeho majitele.
