Rozhodnutí kabinetu
Vláda v červnu schválila návrh zákona, který mění způsob financování České televize a Českého rozhlasu. Namísto koncesionářských poplatků mají veřejnoprávní média nově dostávat peníze ze státního rozpočtu. Podle informací po jednání kabinetu má Česká televize příští rok získat 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy korun. Celkově mají obě instituce ze státního rozpočtu dostat 7,8 miliardy korun, což je méně než jejich letošní plánované příjmy z poplatků. Ministr kultury Oto Klempíř po jednání vlády uvedl, že jde o systémovou změnu financování veřejné služby.
Schválený návrh se dotýká dvou klíčových médií veřejné služby, která v Česku dlouhodobě plní roli celoplošného zpravodajství, kulturního servisu a veřejné kontroly. Podle zveřejněných údajů má Česká televize letos hospodařit s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. Český rozhlas má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, přičemž z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun. Nový model by tedy znamenal výrazné přenastavení dosavadního financování. Veřejnoprávní instituce by se tím dostaly do úplně jiného rozpočtového režimu než dosud.
Co změna znamená
Podle zveřejněných čísel by Česká televize v příštím roce dostala z rozpočtu o jednu miliardu korun méně, než letos plánuje vybrat na poplatcích. Český rozhlas by měl mít z rozpočtu zhruba o 400 milionů korun méně proti letošku. Vláda tvrdí, že změna má být jednodušší a přehlednější než stávající systém. Kritici ale upozorňují, že financování ze státní pokladny může zvýšit politický tlak na média veřejné služby. Zástupce iniciativy Média nedáme Tomáš Stráník označil zrušení poplatků za katastrofální krok pro obě instituce.
Podstata sporu se týká nejen výše peněz, ale také míry nezávislosti. Dosavadní poplatkový model bývá považován za nástroj, který odděluje provoz veřejnoprávních médií od přímé každoroční závislosti na vládním rozpočtu. Příspěvek ze státního rozpočtu by naopak znamenal, že hospodaření médií bude mnohem citlivější na politická rozhodnutí při sestavování rozpočtu. Schválený návrh je proto důležitý i z hlediska širší debaty o roli veřejné služby v českém mediálním prostředí. Kabinet krok prezentuje jako úpravu financování, kritická část veřejnosti jako zásah do institucionální stability.
Další vývoj
Schválení vládního návrhu ještě neznamená, že změna začne okamžitě platit. K tomu je potřeba legislativní proces a další projednání ve sněmovně. Teprve parlamentní debata ukáže, zda návrh získá potřebnou podporu a v jaké podobě případně projde. Z hlediska dnešní aktuální politické agendy jde o jedno z nejvýznamnějších rozhodnutí týkajících se domácí mediální politiky. Téma má dopad na hospodaření obou institucí, na jejich dlouhodobé plánování i na vztah státu k médiím veřejné služby.
Vzhledem k tomu, že vláda návrh schválila už 15. června 2026, nejde o čerstvé rozhodnutí z dnešního dne 9. srpna 2026, ale stále patří mezi zásadní domácí události letošního léta. Pokud se má vybrat jedna konkrétní aktuální zpráva z České republiky, právě tato změna financování veřejnoprávních médií je jednou z nejdůležitějších z hlediska dopadu i společenské debaty. Očekává se, že další podrobnosti přinese legislativní projednávání v Poslanecké sněmovně a následná reakce dotčených institucí. Pro veřejnost bude klíčové, zda se podaří udržet stabilitu financování i deklarovanou nezávislost veřejné služby. Téma tak zůstává otevřené a jeho dopady mohou být dlouhodobé.
