Údaje publikované v úterý jsou výsledkem spolupráce mezi výzkumnými organizacemi Climate Central a Red Cross Red Crescent Climate Centre a vědeckým týmem World Climate Attribution, který se snaží určovat vliv klimatických změn na konkrétní výkyvy počasí. Abnormálně vysoké teploty výzkumníci definovali jako hodnoty převyšující 90 procent teplot naměřených na daném místě v letech 1991 až 2020.
Za pomoci modelů vývoje globálního klimatu odhadli, že bez výrazného oteplení z posledních dekád by takto teplých dní bylo za poslední rok mnohem méně. Průměrný počet činí 26, přičemž skoro 80 procent světové populace podle autorů analýzy zažilo alespoň 31 dní s velmi vysokými teplotami navíc.
„Přesný rozdíl se liší místo od místa. V některých zemích jde jen o dva nebo tři týdny. V jiných, včetně Indonésie, Kolumbie a Rwandy, rozdíl přesahuje 120 dní.“
Svět loni zažil nejteplejší rok od počátku meteorologických měření a rekordní zápisy pokračují i na začátku letošního roku. Zásadní příčinou je spalování fosilních paliv, které do atmosféry vysílá obrovské množství skleníkových plynů, uvádí The New York Times. Výsledné klimatické změny podle klimatologů mají mimo jiné za následek čím dál intenzivnější a častější vlny veder.
Ty jsou pro zdraví lidí značnou hrozbou, neboť zasahují větší území než bouřky nebo záplavy. Jen v jednom okrese amerického státu Arizona, který zahrnuje město Phoenix, loni úřady zaznamenaly 645 úmrtí spojených s vedrem.
Na začátku minulého léta oblast zasáhla bezprecedentní vedra, při kterých ve Phoenixu teplotní maxima 31 dní po sobě dosáhla alespoň 43 stupňů Celsia.