Než morče pořídíte: počítejte s prostorem i časem
Morče je společenský hlodavec, který v přírodě žije ve skupinách. Právě to je první důležitá informace pro začátečníky: jedno morče je podle odborníků spíš nouzové řešení než ideál. Chovat by se měla minimálně dvě zvířata stejného pohlaví nebo kastrát s samicí, jinak morče trpí samotou a stresem. V praxi to znamená i vyšší nároky na prostor, krmení a úklid.
Ještě před pořízením je dobré zhodnotit, zda máte doma místo pro dostatečně velkou ubikaci. Pro dvě morčata se doporučuje plocha alespoň kolem 120 × 60 centimetrů, větší je ale vždy lepší. Prostor musí být bezpečný, bez průvanu, přímého slunce a dosahu jiných domácích zvířat. Morče není mazlíček, který zvládne být dlouho bez dozoru: potřebuje každodenní péči, čerstvou vodu, seno i kontrolu zdravotního stavu.
Jak má vypadat správný domov: klec, podestýlka a vybavení
Základem je prostorná ubikace. Klasické malé plastové klece z obchodů bývají pro morče nedostatečné, zvlášť pokud v nich mají žít dvě zvířata. Vhodnější jsou větší klece, králíkárny s bezpečným zázemím nebo tzv. C&C sestavy z mřížek a plastových panelů. Důležité je, aby morče mělo možnost běhat, otáčet se a schovat se do úkrytu.
Na dno patří savá a bezpečná podestýlka. Oblíbené jsou například papírové granule, textilní podložky nebo hobliny z měkkého dřeva určené pro drobná zvířata. Nevhodné jsou prašné materiály, které dráždí dýchací cesty, nebo aromatické hobliny z cedru a borovice s vysokým obsahem silice. Morče potřebuje také domeček či tunel, kam se může schovat, protože stres z otevřeného prostoru je u něj častý.
Vybavení by mělo být jednoduché a funkční:
- miska na krmivo – stabilní, aby ji morče nepřevrátilo,
- napáječka nebo miska s vodou – voda musí být denně čerstvá,
- jesličky na seno – seno má být dostupné neustále,
- úkryt – ideálně alespoň jeden na každé morče,
- prostor na pohyb – denní výběh mimo klec je velmi vhodný.
Praktický příklad: dvě morčata v malé kleci 80 × 50 centimetrů budou většinu dne jen sedět na sobě nebo se stresovat z omezeného prostoru. Ve větší ubikaci s dvěma úkryty, senem, miskou a bezpečným výběhem už se chovají přirozeněji, běhají, komunikují a méně se hádají.
Jídelníček rozhoduje o zdraví: seno, zelenina a vitamin C
Správná výživa je u morčat klíčová. Na rozdíl od některých jiných hlodavců si morče neumí samo vytvářet vitamin C, a proto ho musí dostávat v potravě každý den. Základem jídelníčku je kvalitní seno, které by mělo být k dispozici nepřetržitě. Seno podporuje trávení, obrušuje zuby a zabraňuje nudě.
Vedle sena má morče dostávat čerstvou zeleninu a malé množství granulí určených přímo pro morčata. Denní dávka zeleniny se pohybuje přibližně kolem 100 až 150 gramů na jedno zvíře, podle velikosti a kondice. Vhodné jsou například paprika, okurka, římský salát, čekanka nebo trocha brokolice. Ovoce jen výjimečně a v malém množství, protože obsahuje hodně cukru.
Naopak některé potraviny jsou nevhodné nebo přímo nebezpečné. Patří mezi ně cibule, česnek, brambory, pečivo, mléčné výrobky, sladkosti a krmivo pro jiná zvířata. Pozor také na přemíru granulí: morče pak méně jí seno, tloustne a může mít problémy se zuby i trávením.
Vitamin C je možné doplňovat i formou speciálních přípravků, ale ideálně by měl být součástí pestré stravy. U zdravého dospělého morčete se denní potřeba pohybuje zhruba kolem 20 až 30 mg vitaminu C, u březích či nemocných zvířat i více. Pokud si nejste jistí, je vhodné poradit se s veterinářem se zaměřením na drobné savce.
Péče o srst, drápky a zuby: rutina, která zabrání potížím
Morče sice nevyžaduje koupání jako pes, ale pravidelná péče je nutná. Krátkosrstá morčata stačí občas vyčesat, dlouhosrstá plemena potřebují česání mnohem častěji, klidně denně. Zplstnatělá srst může skrývat nečistoty i kožní problémy. U dlouhosrstých zvířat je někdy nutné srst kolem zadečku zkracovat, aby se neznečišťovala.
Drápky je potřeba stříhat přibližně jednou za 3 až 6 týdnů podle toho, jak rychle rostou. Příliš dlouhé drápy se lámou, zvíře se o ně zachytává a špatně našlapuje. U světlých drápků je vidět cévka, u tmavých je nutná větší opatrnost. Pokud si člověk na stříhání netroufá, je lepší první pokus nechat na veterináři nebo zkušeném chovateli.
Stejně důležité jsou zuby. Morčatům rostou po celý život, a proto potřebují neustálý přísun sena a vhodné krmivo, aby se zuby přirozeně obrušovaly. Když morče přestane jíst, slintá, hubne nebo vybírá jen měkké potraviny, může jít o problém se zuby. To už je situace pro veterináře co nejdříve, ne „až to přejde“.
Jak poznat zdravé morče a kdy vyrazit k veterináři
Zdravé morče je čilé, má lesklou srst, čisté oči a suchý nos. Aktivně přijímá potravu, žvýká seno a reaguje na podněty v okolí. Pokud zvíře sedí schoulené, nejeví zájem o jídlo, má průjem, kašel, výtok z očí nebo potíže s dýcháním, je nutné jednat rychle. U morčat se zdravotní stav může zhoršit velmi rychle, někdy během jediného dne.
Častým problémem bývá právě nechutenství. Morče, které přestane jíst, může mít zpomalené trávení, bolest, zuby nebo infekci. V takové chvíli nečekejte na další den. Na rozdíl od mnoha jiných zvířat je u morčat dlouhé hladovění nebezpečné. Praktici doporučují mít předem vyhlédnutého veterináře, který má zkušenost s drobnými savci, protože ne každý ordinující lékař morčata běžně ošetřuje.
Vyplatí se sledovat i váhu. Jednou týdně vážení kuchyňskou nebo digitální váhou pomůže odhalit problém dřív, než bude viditelný na pohled. Úbytek hmotnosti je často první signál, že něco není v pořádku. U chovných nebo starších morčat je tato rutina obzvlášť důležitá.
Každodenní režim: čistota, pohyb a kontakt se zvířetem
Morče potřebuje pravidelný režim, ale zároveň nesnáší hrubé zacházení. Každý den je nutné doplnit seno, vyměnit vodu, odstranit znečištěná místa a zkontrolovat zdravotní stav obou zvířat. Kompletní úklid ubikace se obvykle provádí jednou až dvakrát týdně podle typu podestýlky a počtu morčat. Čisté prostředí snižuje riziko zápachu i kožních a respiračních problémů.
Důležitý je také pohyb. I morče z klece potřebuje denně proběhnout na bezpečném místě, ideálně alespoň několik desítek minut. V místnosti nesmí být volně dostupné kabely, jedovaté rostliny, malé předměty ani mezery, kam by se mohlo zvíře zaseknout. Během výběhu morče často běhá v krátkých prudkých úsecích, poskakuje a vydává tiché zvuky spokojenosti, kterým chovatelé říkají „popcorning“.
Kontakt s člověkem by měl být klidný a pravidelný. Morče se většinou nebere do rukou hned první den, potřebuje si zvyknout na nové prostředí. Pomáhá mluvit na něj tiše, nabízet pamlsky z ruky a nechat ho, aby si samo osvojilo pachy i zvuky domácnosti. Když si získá důvěru, bývá z něj přátelský a velmi pozorovatelný společník, který reaguje na známý hlas i na šustění sáčku se zeleninou.
