Proč tlapky trpí víc, než si většina lidí myslí
Psí tlapky jsou odolné, ale nejsou nezničitelné. Polštářky na spodní straně tlapek chrání kosti a klouby při chůzi, zároveň ale přicházejí do přímého kontaktu s povrchem, který se v létě může vyšplhat na nebezpečné teploty a v zimě bývá posypaný solí nebo ošetřený chemickými směsmi. Veterináři upozorňují, že majitelé často podceňují i krátkou cestu kolem domu nebo na zastávku, přitom už několik minut na horkém či agresivním povrchu může stačit k podráždění.
V horkých dnech se navíc asfalt zahřívá mnohem víc než okolní vzduch. Když je venku 30 stupňů Celsia, může mít tmavý povrch na přímém slunci i přes 60 stupňů. To je teplota, která dokáže citlivou kůži spálit během velmi krátké doby. V zimě zase problém nepředstavuje jen samotná sůl, ale i drobné krystalky ledu, které se při došlapu zarývají do kůže a mohou způsobit trhlinky, do nichž se snadno dostane infekce.
Jak poznat, že je asfalt pro psa moc horký
Jednoduchý test radí veterináři i kynologové po celé Evropě: přiložit hřbet ruky na asfalt na pět až sedm sekund. Pokud je to nepříjemné až bolestivé pro člověka, je povrch pro psa příliš horký. Tento test není přesný jako teploměr, ale rychle ukáže, že je lepší zvolit stín, trávu nebo kratší trasu. U tmavého asfaltu je riziko vysoké i v době, kdy se vzduch ještě nezdá extrémně teplý.
Nejvíc ohrožené jsou podle veterinářů malé a krátkonohé psy, štěňata a starší jedinci, kteří se pohybují pomaleji a na rozpáleném povrchu tráví víc času. Zvláštní opatrnost potřebují také psi s citlivou kůží, alergiemi nebo s již poškozenými polštářky. V praxi se doporučuje vycházet dřív ráno nebo později večer, kdy je povrch ochlazený. V městské zástavbě ale může být asfalt stále horký i po západu slunce, protože akumuluje teplo celý den.
Na nebezpečí upozorní i chování psa. Pokud začne zvedat tlapky, zrychluje krok, pokouší se jít po trávě nebo si sedá a odmítá pokračovat, je to signál, že je mu povrch nepříjemný. Někteří psi bolest neukazují hned, proto je důležité sledovat i změnu držení těla, olizování tlapek nebo neochotu pokračovat v chůzi.
Co funguje v létě: prevence, botičky i správná péče po procházce
Nejspolehlivější ochranou je plánování trasy. V horkých měsících se vyplatí chodit po trávě, hlíně nebo ve stínu stromů, kde je teplota povrchu výrazně nižší než na asfaltu. Kratší vycházky je lepší rozdělit do několika menších bloků než psa nutit k jedné dlouhé procházce v největším vedru. U aktivních psů, kteří běhají u kola nebo vedle běžce, je opatrnost ještě důležitější, protože tření a rychlost zvyšují riziko přehřátí i odření polštářků.
Pomoci mohou i speciální psí botičky. Nejde o módní doplněk, ale o praktickou ochranu při cestách po rozpáleném povrchu, po štěrku nebo při pobytu v městském prostředí. Důležité je vybrat správnou velikost, aby botička netlačila, nesklouzávala a pes v ní dokázal normálně došlapovat. Někteří psi si na ně zvyknou během několika minut, jiní potřebují postupný nácvik doma, třeba nejprve na pár sekund a pak na delší dobu.
Po návratu z venku je vhodné tlapky zkontrolovat. Hledejte zarudnutí, puchýřky, odřeniny nebo místa, kde pes reaguje bolestivě na dotek. Pokud je kůže suchá a popraskaná, mohou pomoci ochranné balzámy určené pro psy. Ty vytvářejí na polštářcích jemný film a snižují vysušování, zvlášť u psů, kteří chodí často po tvrdém povrchu. Není ale dobré používat lidské krémy, zejména ty s parfemací nebo léčivými látkami, které pes může olizovat.
V létě se vyplatí i jednoduchá kontrola prostředí doma. Rozpálený balkon, kovové rošty, dlažba na dvoře nebo asfaltové parkoviště mohou tlapky poškodit stejně jako chodník. Pokud pes pobíhá po zahradě, je dobré mu nabídnout stín a přístup k vodě. Hydratace sice tlapky přímo neochrání, ale pomáhá celkovému komfortu a snižuje riziko přehřátí organismu.
V zimě škodí sůl, chemie i led
Na první pohled působí zima bezpečněji než letní vedro, ale pro psí tlapky je to často stejně náročné období. Posypová sůl vysušuje kůži, narušuje přirozenou ochrannou vrstvu a v drobných prasklinách vyvolává pálení. Chemické rozmrazovací směsi mohou být ještě agresivnější. Pokud se pes po procházce často olizuje, může si do těla dostat i zbytky soli nebo chemie, což může podráždit trávení.
Další problém představuje sníh s ostrými krystalky a zmrzlý štěrk. Ty mohou polštářky mechanicky odřít, hlavně u psů s dlouhou srstí mezi prsty, kde se tvoří sněhové koule. Ty pak tahají za kůži a způsobují bolest při chůzi. U některých plemen, například u retrívrů, border kolií nebo husky, je proto nutné srst mezi polštářky pravidelně zastřihovat, aby se sníh tolik nelepily.
V zimě pomáhá oplach vlažnou vodou po každé procházce. Důležité je odstranit sůl i chemické zbytky z prostoru mezi prsty, kde se drží nejdéle. Po osušení lze použít ochranný balzám, který tlapky zvláční a omezí praskání. U psů, kteří chodí denně po městě, je vhodné mytí tlapek po každé procházce, nejen po dlouhém výletu. Veterinární praxe ukazuje, že právě pravidelná péče dokáže snížit počet zánětů kůže mezi prsty i bolestivých trhlinek.
Jak pečovat o tlapky během celého roku
Ochrana tlapek není jen otázkou extrémního počasí. Důležitá je i pravidelná kontrola drápků, srsti mezi prsty a stavu polštářků. Přerostlé drápy mění došlap a zvyšují tlak na špičky prstů, což může tlapky víc namáhat. Srst mezi polštářky by měla být zastřižená tak, aby se v ní nedržel sníh, bahno ani nečistoty. U psů, kteří se pohybují hodně po městě, je navíc vhodné sledovat, jestli se na polštářcích netvoří zrohovatění nebo drobné praskliny.
V domácích podmínkách stačí několik jednoduchých kroků: pravidelné omytí, osušení, občasná kontrola a vhodné ošetření při prvních známkách podráždění. Pokud pes začne tlapku intenzivně lízat, kulhá nebo na ni nechce došlápnout, je lepší nečekat. Drobná ranka se může během dne změnit v infekci, zvlášť když jde pes znovu ven po silnici, do bláta nebo na posypaný chodník.
Majitelé by měli myslet i na to, že pes neřekne, kdy už ho tlapky bolí. Proto je důležitá prevence předem, ne až reakce na zranění. U městských psů se doporučuje mít v domácí výbavě alespoň ručník na osušení, jemný oplachový roztok, balzám na tlapky a u citlivějších jedinců i botičky. V zimě i v létě platí stejné pravidlo: když povrch pálí člověka, pálí i psa. A když je pro člověka nepříjemný už na dotek, pro čtyřnohého společníka může být bolestivý během několika vteřin.
