AI mění trh práce rychleji, než čekali i odborníci
Umělá inteligence už dnes neovlivňuje jen technologické firmy, ale prakticky všechny části ekonomiky. Automatizuje rutinní úkoly, zrychluje zpracování dat, pomáhá s komunikací se zákazníky a proniká i do kreativních profesí. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu může AI ovlivnit až 40 procent pracovních míst na světě, přičemž v rozvinutých ekonomikách je tento podíl ještě vyšší. Neznamená to, že každé druhé místo zmizí, ale že se výrazně promění náplň práce.
Největší dopad má AI tam, kde se opakují stejné postupy a kde lze práci převést do dat, textu nebo obrazu. Typicky jde o administrativu, zákaznický servis, část účetnictví, překladatelství nebo základní analytické úkoly. Naopak profese, které vyžadují fyzickou přítomnost, složité lidské rozhodování nebo osobní kontakt, jsou zatím odolnější. I tam ale technologie mění tempo i způsob práce.
Nejvíc ohrožené jsou rutinní a kancelářské profese
Podle studie Goldman Sachs z roku 2023 může generativní AI automatizovat práci odpovídající až 300 milionům plných pracovních úvazků po celém světě. Nejvíce ohrožené jsou pozice, kde zaměstnanci pracují s textem, tabulkami a standardizovanými procesy. V praxi to znamená například administrativní pracovníky, referenty, operátory call center nebo část pracovníků v back-office bank a pojišťoven.
V českém prostředí se změna už projevuje. Firmy nahrazují část rutinní agendy chatboty, automatickým tříděním e-mailů nebo generováním jednoduchých dokumentů. Zákaznické linky, které dříve vyřizovaly desítky lidí, dnes často fungují s menším týmem a AI asistentem, který doporučuje odpovědi nebo rovnou obsluhuje základní dotazy. To snižuje potřebu nejnižších pozic, ale zároveň zvyšuje tlak na vyšší kvalifikaci zbývajících pracovníků.
Ohrožené jsou i některé profese v médiích a marketingu. AI zvládne napsat jednoduchou tiskovou zprávu, shrnout zápis z porady nebo připravit první návrh reklamního textu. To neznamená konec těchto profesí, ale úbytek práce, která byla dříve spojena s juniorskými pozicemi. Mladí lidé tak mohou mít těžší vstup na trh práce, pokud firmy budou hledat spíš hotové specialisty než začínající zaměstnance.
- administrativa a datové zadávání
- zákaznický servis a call centra
- základní účetnictví a fakturace
- rutinní překlady a korektury
- jednoduchý obsahový marketing
Které profese jsou naopak odolnější
Nejlépe si zatím vedou profese, kde je potřeba fyzická přítomnost, manuální zručnost, empatie nebo práce v proměnlivém prostředí. Patří sem zdravotní sestry, pečovatelé, učitelé v přímé výuce, řemeslníci, elektrikáři, instalatéři nebo pracovníci v logistice a údržbě. AI může pomáhat s plánováním směn, diagnostikou nebo administrativou, ale samotnou práci za člověka většinou neudělá.
Odolnější jsou i pozice, které vyžadují vysokou míru odpovědnosti a rozhodování v nejistotě. Lékař může využít AI k rychlejšímu vyhodnocení snímků nebo laboratorních dat, ale finální rozhodnutí stále nese on. Podobně soudci, právníci nebo manažeři mohou mít k dispozici chytré nástroje pro rešerše a analýzu, ale odpovědnost za výsledek zůstává na člověku.
Významnou roli hraje i důvěra. V oblasti péče o seniory, vzdělávání nebo psychologické podpory lidé stále očekávají lidský kontakt. Technologie může pomáhat, ale nenahrazuje vztah, který je pro tyto profese podstatný. Proto se i v době AI ukazuje, že práce založená na komunikaci, důvěře a osobní zkušenosti má větší šanci přežít bez zásadního úbytku míst.
Nová pracovní místa vznikají kolem samotné AI
Zatímco některé pozice mizí, jiné přibývají. Nejrychleji rostou obory spojené s vývojem, dohledem a nasazením AI do praxe. Podle Světového ekonomického fóra má do roku 2027 vzniknout přibližně 69 milionů nových pracovních míst, zatímco 83 milionů může zaniknout. Čistý dopad tedy nebude jen ztrátový nebo ziskový, ale především přeskupující.
Nové příležitosti vznikají pro datové analytiky, specialisty na kyberbezpečnost, AI trenéry, správce modelů nebo odborníky na etiku a regulaci. Přibývá také poptávka po lidech, kteří umějí AI propojit s konkrétním oborem – například ve zdravotnictví, financích, výrobě nebo právu. Firmy hledají zaměstnance, kteří rozumějí nejen své profesi, ale dokážou využít i digitální nástroje k větší efektivitě.
Roste i poptávka po „mostových“ profesích, které propojují technologii a běžný provoz. Sem patří například produktoví manažeři pro AI řešení, školitelé interních systémů, specialisté na kvalitu dat nebo lidé, kteří kontrolují výstupy generovaných textů a obrázků. V mnoha firmách už nejde o čistě technickou roli, ale o pozici, která vyžaduje porozumění byznysu i technologiím zároveň.
- datový analytik a datový inženýr
- specialista na kyberbezpečnost
- AI konzultant a implementační specialista
- správce dat a kvality modelů
- školitel a auditor výstupů AI
Co to znamená pro zaměstnance, školy i firmy
Největší změna se netýká jen počtu pracovních míst, ale hlavně jejich obsahu. Zaměstnanci, kteří si osvojí práci s AI nástroji, budou mít výhodu i v profesích, které samy o sobě nezmizí. Například účetní, který umí využít AI pro kontrolu dokladů, nebo právník používající generativní modely pro první rešerši, zvládne více práce za kratší čas. To může zvýšit produktivitu, ale zároveň i nároky na výkon.
Firmy budou muset upravit nábor i vzdělávání. Místo hledání lidí pro čistě rutinní činnosti budou častěji hledat zaměstnance schopné kombinovat odbornost, digitální gramotnost a kritické myšlení. To platí i pro školy a rekvalifikace. Pokud má být pracovní trh připravený na příštích deset let, nestačí učit jen konkrétní software. Důležitější je schopnost pracovat s daty, vyhodnocovat informace a rozumět limitům technologií.
V Česku navíc hraje roli i demografie. Ekonomika dlouhodobě bojuje s nedostatkem pracovníků, zejména v technických a pečovatelských profesích. AI tak nemusí být jen hrozbou, ale i částečným řešením nedostatku lidí tam, kde je práce málo atraktivní nebo příliš zatěžující. Zároveň ale může prohloubit rozdíly mezi těmi, kdo se dokážou přizpůsobit, a těmi, kdo zůstanou u činností, které technologie snadno převezme.
Rozhodující budou příští roky, ne jeden velký zlom
Trh práce se kvůli umělé inteligenci nezmění přes noc. Spíš půjde o sérii menších posunů, které se budou sčítat. Některé firmy omezí nábory na administrativní pozice, jiné zruší část juniorské agendy a přesunou lidi do složitějších úkolů. Jinde naopak vzniknou nové týmy zaměřené na kontrolu, integraci a bezpečnost AI systémů. Výsledek bude záviset na tom, jak rychle se přizpůsobí zaměstnanci, zaměstnavatelé i vzdělávací systém.
Jisté je hlavně to, že umělá inteligence nebude jen nástroj pro úsporu nákladů. Stává se faktorem, který přepisuje poptávku po dovednostech napříč obory. Kdo bude umět s AI pracovat jako s pomocníkem, ne jako s konkurentem, bude mít na trhu práce výrazně lepší vyhlídky než ten, kdo změnu podcení.
