Premiér Andrej Babiš se před svým odletem do Ankary vyjádřil k nadcházejícímu summitu NATO, který se koná v Turecku. Na tiskové konferenci potvrdil, že v rámci svého vystoupení přislíbí, že Česká republika v následujících letech splní alianční závazek, který se týká výdajů na obranu. Tento závazek spočívá v dosažení výše dvou procent HDP na obranu, což je cíl, který byl v minulosti pro Českou republiku obtížně dosažitelný. Babiš také uvedl, že jeho program zahrnuje bilaterální jednání s nizozemským premiérem a dále s prezidenty Bulharska, Slovinska a Slovenska. Tento summit má pro Českou republiku velký význam, neboť se na něm poprvé představí koaliční vláda, která je zodpovědná za výdaje na obranu.
Babiš zdůraznil, že příští rok plánuje vláda navýšit rozpočet obrany o 36 miliard korun, což by mělo znamenat, že Česká republika poprvé dosáhne na výše zmíněná dvě procenta HDP. V minulých letech se to nezdařilo, a proto je tento krok považován za klíčový. Premiér také zmínil úspěšný nábor do armády, kdy v posledních šesti měsících vzrostl počet vojáků o 2010. Tento růst je součástí nové koncepce armády, která zahrnuje zaměření na protivzdušnou obranu a obranu proti dronům, což je v současné době velmi aktuální téma v kontextu globální bezpečnosti. Zároveň Babiš podotkl, že Česko plní závazky, které má vůči NATO, a to včetně závazků týkajících se brigád.
Debaty o summitu NATO v Ankaře byly v České republice poznamenány dlouhotrvajícím sporem mezi vládou a prezidentem Milošem Zemanem ohledně složení delegace. Babiš se v této souvislosti jasně vyjádřil, že prezident by měl nechat vedení summitu na vládě. Vláda, podle jeho slov, má výhradní pravomoc rozhodovat o zahraničně-bezpečnostní politice, rozpočtu a odpovídá za to parlamentu. Na dotaz novináře, zda vláda nějakým způsobem koordinovala účast s prezidentem, Babiš odpověděl, že o žádné takové koordinaci neví. Tento spor je dále komplikován rozhodnutím Ústavního soudu, který po prezidentově kompetenční žalobě vydal předběžné opatření, které vládu zavazuje zajistit prezidentovu účast na summitu.
Delegace a účast prezidenta
Vzhledem k rozhodnutí vlády, že delegaci povede právě Babiš, se prezident Zeman summitu neúčastní. K tomu premiér poznamenal, že jeho účast by mohla poškodit Českou republiku. Babiš se tak zúčastní obou hlavních akcí summitu, a to neformální večeře, kterou hostí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, a středečního jednání Severoatlantické rady. Na večeři byli pozváni také další významní světoví lídři, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jihokorejského prezidenta I Če-mjonga a představitelů Evropské unie. Hlavním bodem jednání bude podle očekávání podpora Ukrajiny, která je v současné době v kritické situaci v důsledku konfliktu s Ruskem.
Podle dostupných informací by se státy NATO mohly zavázat k vojenské podpoře Ukrajině ve výši 70 miliard eur v letošním roce, s obdobnou částkou plánovanou i pro následující rok. Tento závazek by zahrnoval i pomoc, kterou poskytuje Evropská unie. Nicméně, některé členské státy, včetně Slovenska a České republiky, již naznačily, že by neměly v úmyslu takového závazku podpořit. Je to další z mnoha otázek, které budou na summitu diskutovány, a které ukazují na složitost a rozmanitost postojů jednotlivých členů NATO vůči situaci na Ukrajině. V posledních týdnech se také objevily kritiky ze strany bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyjádřil nespokojenost s některými spojenci NATO a jejich přístupem k obranným výdajům. Tato situace ukazuje, jak důležité je pro Českou republiku a další státy regionu, aby na summitu v Ankaře vystupovaly jednotně a silně.
