Evropská komise ve zprávě zveřejněné 17. července 2026 znovu upozornila na slabá místa v českém právním a institucionálním rámci. V části věnované České republice píše, že v oblasti střetu zájmů nedošlo k žádnému pokroku a že stejná výtka platí i pro otázky skutečného vlastnictví. Dokument současně upozorňuje na připravovanou změnu financování veřejnoprávních médií, která podle Bruselu vyvolává obavy. Jde o součást každoročního přehledu, který Komise používá k hodnocení stavu právního státu v členských zemích. Zpráva tak neslouží jen jako popis stavu, ale i jako nástroj k porovnání vývoje mezi jednotlivými státy a k pojmenování míst, kde vlády podle Bruselu postupují pomalu. (ct24.ceskatelevize.cz)
Co Komise Česku vyčítá
Podle unijní exekutivy zůstává problémem především to, že se nepodařilo obnovit a dokončit revizi pravidel o střetu zájmů. Komise v této souvislosti výslovně uvádí, že nebyl zaznamenán žádný pokrok v doporučení týkajícím se střetu zájmů včetně oblasti skutečného vlastnictví. Zmínila také, že čeští poslanci v červnu 2026 předložili návrh novely příslušných předpisů, takže debata v parlamentu běží, ale do praxe se zatím nepromítla. Z pohledu Komise zůstává otevřená zejména otázka, zda jsou současná pravidla dostatečně přesná a zda umějí účinně omezit riziko, že by se veřejná moc dostávala do střetu s podnikatelskými zájmy vysoce postavených osob. Právě to je v evropské zprávě popsáno jako oblast, kde dosavadní reakce českého státu nestačí. (ct24.ceskatelevize.cz)
Komise zároveň popisuje, jak by navrhovaná úprava mohla změnit dosavadní pravidla. Podle jejího shrnutí by návrh zúžil rozsah plošného zákazu poskytování dotací a zadávání veřejných zakázek společnostem ovládaným členy vlády, a to v případech, kdy nejde o ministerstvo, za které daný člen vlády přímo odpovídá. To je podstatné proto, že pravidla o střetu zájmů nejsou jen právní formalitou, ale pojistkou proti podezření, že veřejné peníze nejsou rozdělovány nestranně. Pokud se tato oblast upravuje, Komise očekává jasnější kontrolní mechanismy, nikoli jejich oslabení. V českém případě podle ní právě tady přetrvává největší nejistota a právě tady se zatím nezměnilo nic zásadního. (ct24.ceskatelevize.cz)
Bruselský dokument připomíná i to, že v Česku nyní probíhá intenzivní veřejná debata o účinnosti současných pravidel a o kontrole konkrétních podnikatelských vazeb veřejných činitelů. Podle zprávy nadále pokračuje komunikace mezi českou vládou a Evropskou komisí o systému auditů a kontrol. Komise ale dodává, že protože přetrvávající obavy dosud nebyly vyřešeny, nedošlo k žádnému pokroku v plnění tohoto doporučení. V praxi to znamená, že Brusel nevidí jen chybějící legislativní změnu, ale také nedostatečně přesvědčivé ověření, zda by případné změny skutečně posílily transparentnost. V kombinaci s předchozími výtkami to vytváří obraz oblasti, kde je tlak na české úřady dlouhodobý a poměrně konkrétní. (ct24.ceskatelevize.cz)
Média a obavy o nezávislost
Další citlivou částí zprávy je veřejnoprávní mediální sektor. Komise uvádí, že návrh zákona předložený novou vládou, který by zrušil poplatky za veřejnoprávní média, vyvolal obavy. Podle jejího shrnutí by tato změna od roku 2027 snížila celkové příjmy veřejnoprávních médií přibližně o patnáct procent oproti roku 2026. Zainteresované subjekty podle Komise varují, že takový krok by mohl vážně ohrozit nezávislost těchto médií a jejich schopnost plnit veřejnou službu. Dokument zároveň připomíná, že právě obavy z těchto změn vedly v Česku mezi březnem a květnem 2026 k rozsáhlým protestům. (ct24.ceskatelevize.cz)
Komise v českém případě nevyčítá jen samotný návrh na změnu financování, ale i širší nedostatek pokroku v oblasti řízení a redakční nezávislosti veřejnoprávních médií. V části věnované médiím výslovně uvádí, že od loňského hodnocení se v této oblasti nepohnulo nic podstatného. Zpráva zároveň připomíná, že veřejnoprávní média jsou v evropském pojetí chápána jako klíčový prvek kontrolní funkce státu, nikoli jako běžný komerční subjekt. To je důvod, proč se debata o jejich financování nevede jen v účetních číslech, ale i v rovině důvěry a institucionální rovnováhy. Pokud má být redakční nezávislost zachována, Brusel očekává stabilní a předvídatelný model, který nebude vystavovat média politickému tlaku. (ct24.ceskatelevize.cz)
Zpráva přitom není izolovaným signálem z jednoho úřadu. Už koncem června 2026 upozornila i protikorupční skupina Rady Evropy GRECO, že Česko plní jen část doporučení v oblasti prevence korupce u vrcholných výkonných funkcí, soudů a státních zastupitelství. GRECO tehdy uvedla, že z 14 doporučení adresovaných Česku bylo osm implementováno a šest jen částečně, přičemž u části týkající se poslanců zůstává většina opatření nedotažená. Skupina současně ocenila přijetí zákona o regulaci lobbingu, který podle ní přináší více transparentnosti do kontaktů mezi politiky a lobbisty. I když jde o jiný dokument a jinou instituci, výsledný obraz je podobný: Česká republika sice udělala některé dílčí kroky, ale v několika klíčových oblastech zůstává tlak na další reformy vysoký. To je důležité i proto, že Komise i GRECO mluví o stejném typu rizika, tedy o slabé prevenci korupce a nedostatečné ochraně důvěry v instituce. (coe.int)
Evropská komise zároveň připomíná, že její každoroční zpráva je preventivní nástroj, nikoli sankční mechanismus. Hodnotí čtyři pilíře: justice, protikorupční rámec, pluralitu médií a další institucionální otázky spojené se systémem brzd a protivah. V letošním cyklu navíc Komise zveřejnila i zprávy pro všechny členské státy EU a pro čtyři kandidátské země, což má umožnit přímé srovnání. Pro Česko je to důležité zejména proto, že se výtky netýkají jediného zákona, ale způsobu, jak stát nastavuje dohled nad konfliktem zájmů a jak chrání nezávislost veřejné služby. Jinými slovy, Komise nesleduje jen to, zda existuje norma na papíře, ale zda má také funkční kontrolu v praxi. (commission.europa.eu)
Další postup bude záviset na české vládě a Parlamentu, které mohou doporučení proměnit v konkrétní legislativu a kontrolní pravidla. Komise už nyní dává najevo, že bude sledovat, zda se změny skutečně promítnou do transparentnějších pravidel střetu zájmů a do stabilnějšího modelu financování veřejnoprávních médií. Pokud ne, budou se podobné výtky objevovat i v příštích zprávách, protože evropský systém hodnocení je postaven na průběžném sledování plnění starších doporučení. Pro českou politiku je to citlivé téma, protože se dotýká jak důvěry v rozhodování státu, tak i vztahu mezi mocí, penězi a veřejnou kontrolou. Zatím tedy platí, že Brusel nevidí v Česku katastrofu, ale opakovaně upozorňuje na oblasti, kde se důležitá pravidla mění příliš pomalu. (ct24.ceskatelevize.cz)
