Proč ptáci v zimě potřebují pomoc
V zimě ubývá přirozené potravy a ptáci musí vydávat víc energie na udržení tělesné teploty. Platí to zejména při mrazech, sněhové pokrývce a námraze, kdy se hmyz schová, semena jsou pod sněhem a voda zamrzá. Pro drobné druhy, jako jsou sýkory, vrabci nebo pěnkavy, může být pravidelný přísun vhodného krmiva rozhodující.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že přikrmování má smysl hlavně v období, kdy je potrava skutečně obtížně dostupná. Největší přínos má od pozdního podzimu do konce zimy, tedy zhruba od listopadu do března. V teplejších dnech ptáci často najdou dost potravy sami, a pokud je krmítko, měli by mít přístup k čerstvému a nezávadnému krmivu.
Co do krmítka patří: semena, ořechy i tuk
Základem zimního přikrmování jsou energeticky vydatné potraviny. Nejčastěji se používají slunečnicová semena, ideálně neloupaná, která patří mezi nejuniverzálnější krmivo. Ptáci je dobře přijímají a díky vysokému obsahu tuku a energie jim pomáhají udržet síly i v mrazu. Hodí se pro sýkory, vrabce, zvonky i stehlíky.
Vedle slunečnice lze nabídnout také proso, ovesné vločky, drcené obilniny nebo speciální směsi pro venkovní ptactvo. Důležité je, aby směs neobsahovala příliš mnoho levného obilí bez výživové hodnoty. U drobných pěvců bývají oblíbené také loupané ořechy, například lískové nebo vlašské, ale jen nesolené, nepražené a ideálně nasekané na menší kousky.
Velmi účinným zdrojem energie je lojový nebo tukový základ. Na trhu jsou hotové lojové koule, bloky nebo koláče s příměsí semen. Ty jsou vhodné zejména při teplotách pod nulou, kdy ptáci potřebují koncentrovanou energii. Pozor ale na síťky, ve kterých se často prodávají – mohou být nebezpečné pro nohy i zobák. Bezpečnější je vyndat kouli z plastového obalu a vložit ji do kovového nebo dřevěného držáku.
Pro větší druhy, například holuby nebo hrdličky, mohou být vhodné i drobné kousky obilí nebo směsi s kukuřicí. U krmítka ale často převažují menší druhy, takže univerzálním řešením zůstává slunečnice, semena a tuk.
Čemu se vyhnout: pečivo, slané zbytky i plesnivé krmivo
Nejčastější chybou bývá krmení zbytkem pečiva. Chléb, rohlíky ani housky nejsou pro ptáky vhodné jako hlavní potrava. Obsahují málo živin, mohou nabobtnat v žaludku a v zimě rychle zvlhnou, zplesniví nebo přimrzají. Pokud už někdo chce nabídnout drobné množství pečiva, mělo by jít o malé, suché a nezkažené kousky, ale obecně je lepší se mu vyhnout.
Ptákům škodí také slané, kořeněné, uzené nebo smažené zbytky z domácnosti. Sůl zatěžuje jejich organismus a některé přísady mohou být pro citlivé druhy toxické. Nevhodné jsou i sladkosti, čokoláda, plesnivé ořechy, staré semeno nebo krmivo napadené škůdci. Zvlášť v uzavřeném krmítku se může zkažené krmivo rychle stát zdrojem nemocí.
Problémem bývá také krmení slunečnicí s příměsí soli, ochucenými arašídy nebo pečivem s máslem, marmeládou či pomazánkami. Pokud je krmivo určené ptákům, musí být čisté, suché a bez jakýchkoli přísad. Arašídy lze nabídnout, ale jen nesolené a nepražené, navíc v menším množství a nejlépe v síťovaném nebo bezpečném zásobníku, aby je ptáci nepolykali celé.
Jak správně krmit, aby ptákům pomáhalo a neškodilo
Nejde jen o to, co do krmítka dát, ale také jak s ním zacházet. Krmítko by mělo být umístěné na přehledném místě, kde mají ptáci dobrý výhled na okolí a mohou včas zaregistrovat kočku či jiného predátora. Ideální je přibližně 1,5 až 2 metry nad zemí, mimo dosah šelem a zároveň tak, aby se k němu dalo bezpečně dostat při doplňování.
Důležitá je pravidelnost. Pokud se krmítko jednou naplní a pak dlouho nic, ptáci si na něj zbytečně zvykají. V mrazivých dnech navíc potřebují potravu denně. Menší, ale častější dávky jsou lepší než velké množství, které zůstane dlouho ležet a zvlhne. U slunečnice nebo směsí je dobré hlídat, aby krmivo nezůstávalo ve vlhku a neplesnivělo.
Zásadní je také čistota. Krmítko by se mělo pravidelně čistit od slupek, trusu a zbytků potravy. Pokud je znečištěné, mohou se v něm množit bakterie a paraziti. V praxi stačí jednou za několik dní vysypat staré zbytky a jednou za čas krmítko omýt horkou vodou, případně jemným dezinfekčním prostředkem vhodným pro kontakt se zvířaty. Po umytí musí dobře vyschnout.
Ptáci také potřebují vodu. V zimě je to často opomíjená část péče, protože přirozené zdroje zamrzají. Miska s čerstvou vodou jim pomůže nejen k pití, ale i k čištění peří. Voda by měla být mělká, aby v ní nehrozilo utonutí, a je třeba ji pravidelně měnit, protože rychle zamrzá a špiní se.
Které druhy krmítko navštěvují a co preferují
Na českých zahradách a balkonech bývají nejčastějšími návštěvníky sýkory koňadry, sýkory modřinky, vrabci, kosa, červenka, zvonek zelený nebo brhlík lesní. Každý druh má trochu jiné preference, ale většina drobných pěvců ocení slunečnici a tukové směsi. Kosové a kosi se často zajímají i o jablka nebo bobule, zatímco brhlíci a sýkory rádi berou ořechy.
Jablka lze v zimě nabídnout rozkrojená na poloviny, ideálně čerstvá a nezkažená. Hodí se pro kosy, kvíčaly nebo drozdy. Bobule jeřábu, hlohu nebo šípku mohou přilákat některé druhy, zejména tam, kde je ptáci znají z přírody. Přirozeně ale platí, že smysl má krmit tak, aby se druhy na krmítku nepřetlačovaly a potrava byla vhodná pro co nejširší spektrum ptáků.
U větších ptáků, například strakapoudů, mohou být užitečné lojové koule nebo arašídy. Naopak holubi a hrdličky obvykle sbírají potravu spíš na zemi nebo na větších krmítkách. Pokud se ke krmítku sjíždí příliš mnoho ptáků najednou, je vhodné rozdělit potravu na více míst. Snižuje se tím stres i riziko přenosu nemocí.
Na co dát pozor v mrazech i při oblevě
V zimním krmení je důležitá i průběžná kontrola počasí. Při silných mrazech má smysl přidávat tučnější krmivo, protože ptáci potřebují více energie. Naopak při oblevě a dešti je třeba hlídat vlhkost krmiva, protože semena a vločky rychle měknou a kazí se. Tukové směsi by neměly být vystavené přímému slunci nebo teplu, jinak se mohou rozpouštět a znečišťovat okolí.
Pokud se na krmítku objeví nemocní ptáci, například s načepýřeným peřím, apatií nebo znečištěným zobákem, je vhodné krmení na čas omezit, krmítko důkladně vyčistit a sledovat situaci. Přenos chorob mezi ptáky je na místech s vysokou koncentrací jedinců reálný problém, proto má čistota a střídmost stejnou váhu jako samotný výběr krmiva.
Pomoc ptákům v zimě tedy není složitá, ale vyžaduje základní disciplínu. Kdo nabídne slunečnici, tuk, nesolené ořechy a čistou vodu, udělá pro zimující ptactvo víc než ten, kdo krmítko zaplní zbytky od oběda. A právě na tom obvykle záleží nejvíc: aby potrava byla bezpečná, výživná a pravidelně doplňovaná.
