Od trendu k běžné součásti bydlení
Ještě před deseti lety patřila slova hygge a lagom spíš do slovníků cestovatelských magazínů a lifestyle rubrik. Dnes se objevují v nabídkách obchodů s nábytkem, v marketingu realitních kanceláří i v popisech nových bytů. Skandinávský důraz na jednoduchost, světlo, přírodní materiály a pocit pohody se stal jedním z nejviditelnějších vlivů na moderní bydlení v Evropě.
Podle mezinárodních průzkumů zaměřených na bydlení a spotřebitelské preference lidé stále častěji hledají domov, který není jen reprezentativní, ale hlavně funkční a uklidňující. Zájem o „útulné“ interiéry rostl zejména po roce 2010, kdy se do popředí dostaly minimalistické styly a současně se začal měnit vztah k práci z domova. Pandemie tento posun ještě urychlila: byt se pro miliony lidí stal kanceláří, školou i místem odpočinku v jednom.
Co vlastně znamená hygge a lagom
Hygge je dánský pojem, který se těžko překládá jedním slovem. Označuje pocit pohody, bezpečí, blízkosti a příjemné atmosféry. Může jít o večer při svíčkách, společné jídlo s rodinou, teplou deku, ale i o prostředí, v němž se člověk cítí uvolněně. Dánové sami hygge nevnímají jako designový styl, ale jako součást každodenního života.
Lagom pochází ze Švédska a znamená „tak akorát“. Týká se vyváženosti, střídmosti a rozumné míry. V bydlení se projevuje méně okázalostí, menším množstvím věcí a promyšleným výběrem vybavení. Zatímco hygge klade důraz na atmosféru, lagom zdůrazňuje rovnováhu a praktičnost.
Oba pojmy mají společné to, že odmítají přepych jako cíl sám o sobě. Místo toho staví na kvalitě každodenního života. Právě proto se tak dobře přenesly i mimo Skandinávii, kde lidé často řeší menší byty, vyšší ceny energií i tlak na psychickou pohodu.
Proč se skandinávský přístup uchytil i v Česku
V Česku se skandinávský styl prosadil hlavně díky nástupu velkých nábytkářských řetězců, rozmachu sociálních sítí a rostoucímu zájmu o interiérový design. Na Instagramu a Pinterestu se začaly šířit fotografie světlých pokojů, dřevěných podlah, jednoduchých linek a neutrálních barev. To, co bylo dříve spojováno s katalogovým bydlením, se postupně změnilo v estetický ideál.
Podle bytových designérů má tento trend i velmi praktický základ. V českých domácnostech jsou často menší obývací pokoje, kombinované kuchyně s jídelnou a omezený prostor pro velké kusy nábytku. Skandinávský přístup, který pracuje s lehkostí, vzdušností a vícero funkcemi jednoho prvku, se tak ukázal jako použitelný i bez vysokého rozpočtu.
Významnou roli hraje také touha po klidu. V době, kdy lidé tráví více času online a v hlučném veřejném prostoru, roste poptávka po domově jako místě regenerace. Útulnost už není jen estetická kategorie, ale i reakce na přetížení a stres. Zájem o aromatické svíčky, textilie, lampy s teplým světlem nebo přírodní dekorace tomu odpovídá.
Jak útulnost změnila interiérový design
Skandinávský vliv je vidět v konkrétních prvcích, které se v posledních letech objevují v českých interiérech zcela běžně. Typické jsou světlé stěny, dubové nebo borové dřevo, jednoduché tvary a minimum vizuálního chaosu. Stále častěji se pracuje s kombinací bílé, šedé, béžové a tlumených odstínů zelené či modré.
Designéři upozorňují, že útulnost nevzniká počtem dekorací, ale promyšlenou skladbou prostoru. Důležitá je práce se světlem: místo jednoho silného stropního zdroje se používá více menších lamp, stojacích světel a bodových svítidel. Teplé světlo navíc podporuje večerní klid a mění atmosféru místnosti.
Do popředí se dostaly i textilie. Na trhu se dobře prodávají plédy, polštáře, vlněné koberečky, lněné závěsy a bavlněné povlaky. Nejde jen o dekoraci, ale i o pocitové vrstvení prostoru. Právě tento prvek je pro hygge typický: domov má působit měkce, přívětivě a obývaně.
Podobně se změnil i vztah k nábytku. Méně lidí dnes kupuje kompletní sestavy, více vybírá jednotlivé kusy podle potřeby. Praktické jsou rozkládací stoly, úložné lavice, modulární sedačky nebo otevřené police. Lagom v tomto směru podporuje nákup věcí, které dlouho vydrží a dají se dobře kombinovat.
Útulnost jako byznys: od svíček po nábytek
Severská estetika se stala výrazným obchodním tématem. Výrobci bytových doplňků, svíček, bytového textilu i nábytku ji používají v kampaních napříč Evropou. V marketingu se objevují výrazy jako „hygge večer“, „lagom design“ nebo „skandinávské pohodlí“, protože zákazníci na ně reagují pozitivně.
Úspěch tohoto jazyka potvrzují i prodeje sezónního zboží. V chladnějších měsících roste zájem o svíčky, dekorační osvětlení a teplé textilie. Obchodníci zmiňují, že právě podzim a zima jsou obdobím, kdy lidé investují do domova nejvíce. Nejde přitom jen o velké nákupy, ale i o drobnosti, které mají rychlý efekt: svícen, polštář, přehoz nebo nový koberec.
Trend se promítá i do realitního trhu. Byty prezentované jako světlé, vzdušné a „útulné“ působí na zájemce atraktivněji. Home staging, tedy příprava nemovitosti na prodej nebo pronájem, využívá právě skandinávské principy velmi často: minimum předmětů, neutrální barvy, čisté linie a několik detailů, které navozují pocit domova.
Co na tom lidé oceňují a kde jsou limity
Popularita hygge i lagomu ukazuje, že lidé dnes nehledají jen hezký interiér, ale hlavně kontrolu nad vlastním prostředím. V době nejistoty a rychlých změn je domov jedním z mála míst, které lze skutečně ovlivnit. Útulnost tak funguje jako malá každodenní forma stability.
Zároveň ale platí, že ani skandinávský styl není univerzálním řešením. Některým lidem připadá příliš studený, příliš jednotný nebo příliš spojený s konzumním marketingem. Kritici upozorňují, že z původně kulturních hodnot se stal obchodovatelný balíček, který si lze koupit v podobě svíček, hrnků a dekoračních polštářů.
Další limit spočívá v tom, že útulnost není jen otázka vzhledu. Domov může být vizuálně dokonalý, a přesto neosobní nebo nefunkční. Skandinávský přístup funguje tehdy, když se spojí s reálným způsobem života: s dostatkem místa, úklidem, dobrým světlem, pohodlným sezením a věcmi, které mají smysl pro konkrétní domácnost.
Právě v tom je jeho síla i důvod, proč se drží déle než mnoho jiných trendů. Hygge i lagom neříkají, jak má domov vypadat podle katalogu. Nabízejí jednodušší a praktičtější otázku: co člověk skutečně potřebuje, aby se doma cítil dobře?
