Rozpočet s rekordními výdaji a vyšším schodkem
Ministerstvo financí zveřejnilo návrh státního rozpočtu na rok 2027 už na konci srpna a jeho ústředním číslem je schodek 389 miliard korun. V porovnání s letošním plánovaným deficitem 310 miliard korun jde o výrazné prohloubení, které vláda vysvětluje mimo jiné vyššími investicemi, výdaji na obranu a penězi pro zdravotnictví. Resort tvrdí, že rozpočet navazuje na schválený fiskálně-strukturální plán a že má zároveň podpořit hospodářský růst. Podle ministerstva mají kapitálové výdaje dosáhnout 289,6 miliardy korun, tedy rekordní úrovně v národních zdrojích, a celkové výdaje rozpočtu narůstají na 2,578 bilionu korun. V návrhu se počítá také s příjmy 2,189 bilionu korun, takže propast mezi příjmy a výdaji zůstává velmi výrazná. (mf.gov.cz)
Podle ministerstva financí mají být hlavními prioritami rozpočtu doprava, obrana, zdravotnictví a platy ve veřejném sektoru. Obrana má podle návrhu dostat celkem 195 miliard korun, z toho 191 miliard přímo v kapitole ministerstva obrany, což má být poprvé v české historii úroveň dvou procent hrubého domácího produktu. Zdravotnictví má získat o více než 50 miliard korun navíc a výdaje na platy ve veřejné sféře mají vzrůst o 36 miliard korun. Návrh také počítá s tím, že zaměstnanci placení z veřejných rozpočtů si polepší přibližně o pět až devět procent, přičemž přesné parametry mají být dojednány během září. V rozpočtu jsou zároveň započteny tisíce nových míst, například pro vojáky, policisty a školní psychology, což má vláda prezentovat jako reakci na bezpečnostní i sociální potřeby státu. (mf.gov.cz)
Koaliční tlaky a požadavek na úspory
Právě velikost schodku se stala hlavním sporem uvnitř vládního tábora. Koaliční Motoristé podle ČT24 předložili návrhy, které by mohly snížit deficit alespoň o 20 miliard korun, a otevřeně dávají najevo, že navržených 389 miliard považují za příliš vysokých. Podobně SPD chce jednat o škrtech, zejména v nemandatorních výdajích, a členové koalice připouštějí, že budou hledat úspory v jednotkách miliard korun. Premiér Andrej Babiš zároveň potvrdil, že vláda má o rozpočtu rozhodnout na jednání 21. září, a následně musí kabinet poslat návrh do Poslanecké sněmovny nejpozději do konce září. Ve sněmovně pak bude rozpočet předmětem dalšího vyjednávání, protože koalice má sice většinu, ale i v jejích vlastních řadách panuje nespokojenost s výší deficitu. (ct24.ceskatelevize.cz)
Politický tlak na rozpočet zesiluje i proto, že návrh není pod kritikou jen od opozice, ale i od prezidenta Petra Pavla. Hlava státu uvedla, že navrhovaný deficit považuje za příliš vysoký v době, kdy česká ekonomika roste, inflace je nízká a země nečelí bezprostřední krizové situaci. Pavel zároveň upozornil, že za těchto podmínek by podle něj měla být snaha schodky spíše konsolidovat než zvyšovat. ČT24 také připomněla, že rozpočtový výbor počítá s konečným hlasováním Poslanecké sněmovny až 2. prosince. To znamená, že před definitivním schválením mohou čísla ještě projít dalšími úpravami, a současná podoba rozpočtu zůstává jen výchozím bodem. (ct24.ceskatelevize.cz)
Co říkají experti a proč je spor zásadní
Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku upozornila, že příští rok vzroste strukturální schodek rozpočtu o jeden procentní bod na 3,5 procenta HDP, což je nejvíce od pandemie covidu-19. Rada zároveň připomněla, že po zahrnutí výjimky na obranné výdaje vychází Česku podle evropské metodiky schodek 2,8 procenta HDP, ale varovala, že tato logika stojí na předpokladu, že Evropská komise všechny takto vykázané položky skutečně uzná jako obranné. Pokud by část výdajů neuznala nebo by zároveň rostly jiné výdaje, podle rady hrozí riziko nesouladu s evropskými fiskálními pravidly. NRR také upozornila, že v roce 2028 bude třeba snížit schodek veřejných financí na dvě procenta HDP, což v dnešních cenách znamená zhruba 130 až 140 miliard korun. Jinými slovy, dnešní spor o rok 2027 je jen předzvěstí ještě tvrdší debaty, která přijde o rok později. (ct24.ceskatelevize.cz)
Ministerstvo financí na kritiku reagovalo tím, že přechodné zvýšení schodku považuje za nezbytné kvůli zdravotnictví, dopravní infrastruktuře a budoucímu růstu ekonomiky. Resort tvrdí, že bez těchto kroků by nebylo možné současně stabilizovat zdravotní systém, dobudovat páteřní dopravní síť a vytvořit podmínky pro pozdější snižování deficitů. Národní rozpočtová rada ale tuto argumentaci nezpochybňuje jen číselně, nýbrž i systémově, když upozorňuje, že rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti může usnadnit krátkodobé politické rozhodování, ale zhoršit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Rada také kritizovala postup, kterým vláda prosadila změny přes veto prezidenta, a označila pravidla za nástroj, jemuž se musí rozpočtový proces přizpůsobit, nikoli naopak. Spor mezi ministerstvem a radou tak není jen technický, ale týká se samotné hranice mezi investiční politikou a zadlužováním státu. (ct24.ceskatelevize.cz)
Do debaty vstupují i ekonomové, kteří varují, že vysoký schodek nelze obhájit pouhou vírou v rychlý růst vyvolaný investicemi do silnic a dálnic. V rozhovoru pro Český rozhlas zaznělo, že příběhy zemí, které by se údajně dokázaly z dluhů samy „vyinvestovat“ k růstu, jsou spíše legendou než pravidlem a že přínos dopravních staveb pro růst bývá omezený. Další analytický text iROZHLASu uvádí, že stát dlouhodobě zvyšuje výdaje rychleji než příjmy a že chybějí reformy, které by konsolidaci podpořily bez odkládání problémů do budoucna. To neznamená, že investice do infrastruktury nemají smysl, ale že samy o sobě obvykle nedokážou vyřešit strukturální problém rozpočtu. Právě proto se nynější spor vede nejen o to, kolik má být deficit v roce 2027, ale i o to, jak rychle a z čeho ho bude možné později snížit. (irozhlas.cz)
V praxi tedy rozhodnutí o rozpočtu není jen účetní operací, ale také politickým testem síly nové koalice. Motoristé chtějí ukázat, že umějí prosadit úspory, SPD tlačí na omezení výdajů a kabinet zároveň nechce ohrozit investice, které považuje za klíčové pro růst i veřejné služby. Vláda už nyní připouští, že některé položky bude možné upravit jen v řádu jednotek miliard korun, což je proti celkovému objemu schodku relativně malý zásah. Zároveň je zřejmé, že jakékoli další škrty se mohou dotknout školství, zdravotnictví, dopravy nebo obrany, tedy oblastí, které mají v rozpočtu největší politickou váhu. Nadcházející jednání 21. září a následné říjnové a listopadové debaty ve Sněmovně tak rozhodnou, zda rozpočet zůstane u současného vysokého schodku, nebo se posune k mírnější variantě. (ct24.ceskatelevize.cz)
