Plný žaludek, prázdné zásoby
Na první pohled může být všechno v pořádku: člověk jí třikrát denně, nepociťuje hlad a váha zůstává stabilní. Přesto může jeho tělo dlouhodobě strádat nedostatkem důležitých živin. Tento stav se v odborné literatuře označuje jako podvýživa nebo malnutrice, ale v běžné řeči se častěji mluví o „skrytém hladu“.
Nejde přitom jen o lidi, kteří jedí málo. Problém může nastat i u těch, kteří konzumují dost kalorií, ale málo kvalitních potravin. Typickým příkladem je jídelníček postavený na pečivu, sladkostech, fast foodu, polotovarech a slazených nápojích. Tělo sice dostane energii, ale chybí mu železo, zinek, vitamin D, B12, vápník, hořčík, vláknina nebo dostatek bílkovin.
Když rozhoduje kvalita, ne jen množství
Podle odborníků je hlavní příčinou nedostatku živin v moderní stravě nízká pestrost. Člověk může sníst 2 500 kilokalorií denně, a přesto mít nízký příjem mikronutrientů. Energeticky vydatná, ale nutričně chudá jídla jsou běžná zejména v jídelníčku lidí s nepravidelným režimem, při práci na směny nebo v rodinách s omezeným rozpočtem.
Velkou roli hraje i způsob zpracování potravin. Průmyslově upravené výrobky bývají často bohaté na sůl, cukr a tuk, ale chudé na vitaminy a minerály. Dlouhodobě jednostranná strava pak vede k tomu, že organismus sice funguje, ale s rezervami, které se postupně vyčerpávají.
Význam má také věk. U starších lidí klesá chuť k jídlu, zhoršuje se čich i zubní stav a častější bývají problémy s trávením. Výsledkem je, že senior někdy přijímá méně bílkovin, vitaminu D, vápníku nebo vitaminu B12, než tělo potřebuje. Podle dat zdravotnických organizací se podvýživa u hospitalizovaných seniorů v Evropě objevuje až u třetiny pacientů, v některých zařízeních i častěji.
Co brání tělu živiny využít
Nedostatek živin nemusí vzniknout jen na talíři. Druhou velkou skupinou příčin jsou poruchy vstřebávání. Tělo může přijímat dostatek potravy, ale neumí z ní dostatečně vytěžit to, co potřebuje. To se týká například celiakie, Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, chronických zánětů střev nebo poškození slinivky.
Roli hrají i některé léky. Dlouhodobé užívání inhibitorů protonové pumpy může zhoršovat vstřebávání vitaminu B12, vápníku a hořčíku. Metformin, běžně podávaný při cukrovce 2. typu, může u části pacientů snižovat hladinu vitaminu B12. Diuretika zase mohou ovlivnit hospodaření s minerály, například s draslíkem a hořčíkem.
Živiny se mohou ztrácet i při zvýšené potřebě organismu. To je případ těhotenství, kojení, rychlého růstu u dětí a dospívajících, po operacích, při infekcích, při hojení ran nebo při dlouhodobém stresu. Tělo v těchto situacích spotřebovává více energie i stavebních látek a běžná strava nemusí stačit.
Praktický příklad: člověk po prodělané střevní infekci může několik týdnů jíst normálně, ale přesto se cítí unavený, má lámavé nehty, svalovou slabost nebo padání vlasů. Pokud se k tomu přidá nízký příjem bílkovin a železa, potíže se mohou protahovat.
Jak se skrytý hlad projevuje
Příznaky bývají nenápadné a snadno se zamění za stres, únavu z práce nebo stárnutí. Mezi časté varovné signály patří dlouhodobá únava, horší soustředění, bledost, závratě, častější infekce, zpomalené hojení ran, vypadávání vlasů, lámavé nehty, svalové křeče, zimomřivost nebo změny nálady.
U dětí se nedostatek živin může projevit zpomaleným růstem, horší pozorností, únavou ve škole nebo opakovanými nemocemi. U dospělých bývá problémem i úbytek svalové hmoty. Člověk přitom nemusí výrazně hubnout, protože tuková hmota zůstává delší dobu zachovaná. To je jeden z důvodů, proč se malnutrice často přehlíží.
Obzvlášť zrádný je nedostatek bílkovin. Ty jsou klíčové pro svaly, imunitu i obnovu tkání. Pokud je jídelníček dlouhodobě chudý na maso, vejce, mléčné výrobky, luštěniny nebo kvalitní rostlinné zdroje, tělo začne šetřit. Výsledkem může být ztráta svalové síly, pomalejší regenerace a vyšší riziko pádů, hlavně ve vyšším věku.
Podobně nenápadný bývá nedostatek železa. Ten se nemusí projevit okamžitě anémií, ale nejprve únavou, slabostí, dušností při námaze nebo bolestmi hlavy. U žen v reprodukčním věku je riziko vyšší kvůli menstruaci, u vegetariánů a veganů pak kvůli nižšímu příjmu heme železa z živočišných zdrojů.
Kdo je v ohrožení nejvíc
Skrytý hlad se netýká jen jedné skupiny. Riziko se zvyšuje u seniorů, lidí s chronickými nemocemi, pacientů po operacích, osob s poruchami příjmu potravy, lidí v sociální nouzi, ale také u těch, kdo dlouhodobě drží jednostranné diety. Ohroženi jsou i lidé, kteří se snaží jíst „zdravě“, ale ve skutečnosti vynechávají celé skupiny potravin bez náhrady.
Typickým příkladem jsou extrémně nízkosacharidové nebo velmi restriktivní režimy bez odborného vedení. Pokud člověk vyřadí obiloviny, mléčné výrobky, luštěniny i ovoce, může během několika měsíců přijít o důležité zdroje vlákniny, vápníku, folátu a dalších látek. V praxi pak bývá problémem zácpa, únava i zhoršená imunita.
Podle výživových expertů je zvlášť riziková skupina také u hospitalizovaných pacientů. Nemocnice často řeší akutní diagnózu, ale méně už to, zda má pacient dost energie a bílkovin na zotavení. Nedostatečná výživa pak prodlužuje pobyt v nemocnici, zpomaluje rehabilitaci a zvyšuje komplikace.
Co pomáhá a kdy jít na vyšetření
Základem je pestrý jídelníček postavený na běžných potravinách: zelenině, ovoci, celozrnných obilovinách, luštěninách, mléčných výrobcích nebo jejich alternativách s obsahem vápníku, kvalitních bílkovinách, rybách, vejcích a ořeších. Nestačí ale jen „jíst něco zdravého“. Důležité je hlídat i pravidelnost, dostatek tekutin a přiměřenou porci bílkovin v každém hlavním jídle.
U některých lidí jsou vhodné laboratorní testy. Lékař může doporučit vyšetření krevního obrazu, ferritinu, vitaminu B12, folátu, vitaminu D, hořčíku nebo zinku podle potíží a zdravotního stavu. Není vhodné začít s doplňky stravy naslepo. Přehnané dávky některých vitaminů mohou být zbytečné a u části látek i rizikové.
Vyšetření dává smysl zejména tehdy, pokud únava, slabost, padání vlasů, bledost, závratě nebo časté infekce trvají déle než několik týdnů. Stejně tak pokud člověk výrazně změnil jídelníček, prodělal operaci, má chronické střevní potíže nebo užívá léky, které mohou ovlivnit vstřebávání živin.
Skrytý hlad je právě v tom skrytý: člověk nemusí mít prázdný talíř, aby jeho tělo trpělo nedostatkem. Rozhoduje složení jídelníčku, vstřebávání v organismu i to, jaké nároky na tělo zrovna klade věk, nemoc nebo životní styl. Kdo dlouhodobě podceňuje varovné signály, může si zdravotní potíže přivodit i při zdánlivě dostatečném jídle.
