Plechovka jako základ rychlé kuchyně
Konzervované potraviny mají v českých domácnostech pevné místo hlavně proto, že šetří čas i peníze. Nevyžadují dlouhou přípravu, vydrží měsíce až roky a často poslouží jako základ jídla, které by jinak zabralo mnohem víc práce. Právě proto po nich sahají lidé ve chvíli, kdy potřebují vařit rychle, levně a bez složitého plánování.
Podle běžných výživových údajů se konzervovaná cizrna, fazole nebo rajčata dají použít téměř bez úprav. Tuňák je zase zdrojem bílkovin, zatímco rajčata dodají kyselost, barvu i objem. Z jedné plechovky se tak dá vytvořit základ pro salát, těstoviny, polévku i teplou večeři. Rozhodující je především kombinace surovin a koření.
Výhodou konzerv je také stabilní kvalita. Na rozdíl od čerstvých surovin nejsou závislé na sezóně v takové míře a člověk je může mít doma po ruce pro chvíle, kdy lednice zeje prázdnotou. U rychlých jídel je navíc důležité, že většina konzervovaných surovin je už tepelně upravená, takže stačí jen ohřát nebo smíchat.
Cizrna: od salátu po karí za deset minut
Cizrna patří mezi nejpraktičtější suroviny z plechovky. Jedna běžná konzerva mívá po slití zhruba 240 gramů cizrny, což obvykle stačí pro dvě až tři porce přílohy nebo jedno větší hlavní jídlo. V praxi ji lze použít bez dalšího vaření, jen je vhodné ji propláchnout pod vodou, aby se odstranil nálev a jídlo nebylo příliš slané.
Nejrychlejší varianta je cizrnový salát. Stačí smíchat cizrnu s nakrájenou cibulí, rajčaty, okurkou, trochou citronové šťávy a olivového oleje. Pokud je doma feta, jogurt nebo bylinky, vznikne během pěti minut sytý oběd. Cizrna dobře drží tvar, takže salát nepůsobí vodnatě ani po delším stání v lednici.
Další možností je jednoduché cizrnové karí. Na pánvi se krátce orestuje cibule s česnekem, přidá se lžíce kari koření, konzervovaná rajčata a cizrna. Když se směs nechá 8 až 10 minut probublávat, vznikne hustý základ, který se dá podávat s rýží nebo pečivem. Pokud je po ruce kokosové mléko, jídlo získá jemnější chuť a krémovější konzistenci.
Cizrna funguje i jako náhrada masa v sendvičích nebo tortillách. Rozmačkaná s trochou majonézy, hořčice a citronu připomíná rychlou pomazánku. Přidat se dá paprika, jarní cibulka nebo nakládaná zelenina. Výhodou je, že cizrna obsahuje podle výživových tabulek zhruba 7 až 9 gramů bílkovin na 100 gramů, takže zasytí víc než běžná zeleninová příloha.
Rajčata z plechovky: základ omáček i polévek
Konzervovaná rajčata jsou jednou z nejuniverzálnějších surovin vůbec. V obchodech bývají k dostání drcená, krájená i celá loupaná, přičemž jedna konzerva obvykle obsahuje 400 gramů. To je ideální množství pro dvě porce těstovinové omáčky nebo menší polévku. Rajčata v konzervě mají navíc v sezoně často stabilnější chuť než zimní čerstvá rajčata.
Nejčastější využití je jednoduchá rajčatová omáčka na těstoviny. Na oleji se orestuje česnek, přidají se rajčata, sůl, pepř a sušené bylinky. Po 15 minutách vznikne základ, který se dá doplnit o olivy, kapary, tuňáka nebo chilli. Uvařit se dá i ve větším množství a zbytek vydrží v lednici zpravidla dva až tři dny.
Rajčata z plechovky se hodí také do polévek. Když se smíchají s vývarem, cibulí a mrkví, vznikne rychlá zeleninová polévka. Přidáním fazolí nebo čočky se jídlo změní v sytou večeři. V zimních měsících patří mezi oblíbené i rajčatové minestrone, kde konzerva nahradí dlouhé vaření čerstvých rajčat.
Praktický je i trik s pečením. Rajčata z plechovky lze dát do zapékací mísy s cibulí, česnekem a třeba lilkem nebo cuketou. Po přidání sýra a krátkém zapečení vznikne rychlé jídlo, které připomíná domácí ratatouille. Výhodou je, že konzervovaná rajčata mají vyšší obsah lykopenu, což je antioxidant, který je podle odborných zdrojů dobře dostupný právě po tepelné úpravě.
Tuňák: rychlá večeře na studeno i na teplo
Tuňák z plechovky patří k nejrychlejším zdrojům bílkovin. Běžná konzerva mívá 80 až 120 gramů čistého masa a hodí se jak do studené kuchyně, tak do teplých jídel. V obchodech je k dostání ve vlastní šťávě i v oleji, přičemž varianta ve vlastní šťávě bývá lehčí a méně kalorická, zatímco olejová dodá výraznější chuť.
Nejjednodušší použití je tuňákový salát. Smíchat se dá s kukuřicí, cibulí, vejcem a jogurtovým dresinkem. Pokud je doma těstovina, vznikne z toho během krátké chvíle plnohodnotný těstovinový salát. Tuňák se dobře kombinuje i s cizrnou nebo fazolemi, takže jediná plechovka může být součástí vydatnějšího jídla pro dvě osoby.
Na teplo se tuňák hodí do těstovin, zapečených brambor nebo rychlé omelety. Stačí ho přidat až na konci, aby se zbytečně nevysušil. V kombinaci s rajčaty, česnekem a olivovým olejem vznikne jednoduchá omáčka, která nezabere víc než 15 minut. U tuňáka je ale důležité sledovat složení a původ ryby, protože u některých výrobků se liší obsah soli i kvalita masa.
Z pohledu výživy je tuňák ceněný hlavně pro vysoký obsah bílkovin. Podle typu výrobku může mít kolem 23 až 26 gramů bílkovin na 100 gramů. To z něj dělá jednu z nejrychlejších cest, jak doplnit bílkoviny po práci nebo po sportu, aniž by bylo nutné stát dlouho u sporáku.
Fazole, kukuřice a další jistoty do spíže
Kromě cizrny, rajčat a tuňáka mají v rychlé kuchyni své místo i další konzervované suroviny. Fazole, kukuřice, sterilovaná zelenina nebo hotové luštěninové směsi umožňují připravit jídlo bez namáčení a dlouhého vaření. Červené fazole se uplatní v chilli, bílé fazole v hustých polévkách a kukuřice dodá sladkost i objem salátům.
Jedním z nejrychlejších jídel je fazolová pánev. Na cibuli se krátce opečou česnek a paprika, přidají se fazole, rajčata a koření. Za deset minut je hotovo. Když se směs podá s chlebem nebo rýží, jde o levné a syté jídlo pro dvě až tři osoby. U vegetariánských variant je navíc důležité, že luštěniny v konzervě poskytují vlákninu i bílkoviny bez dlouhé přípravy.
Podobně dobře funguje i kombinace kukuřice, tuňáka a těstovin. Vznikne rychlý salát, který se dá dochutit majonézou, jogurtem nebo jen citronem a pepřem. Jídlo je vhodné do krabičky do práce, protože se dobře přenáší a neztrácí strukturu ani po několika hodinách v lednici.
Pro domácnosti, které chtějí mít po ruce základ na několik jídel, se vyplatí držet ve spíži nejméně tři typy konzerv: jednu luštěninovou, jednu rajčatovou a jednu proteinovou. Z této trojice se dá sestavit večere téměř bez nákupu dalších surovin. Když se přidají těstoviny, rýže, pečivo nebo brambory, možnosti se násobí.
Na co si dát pozor při výběru a skladování
Při nákupu konzervovaných potravin se vyplatí číst etiketu. Rozhoduje nejen hmotnost obsahu, ale i množství soli, cukru a tuku. U některých výrobků bývá nálev zbytečně slaný, zejména u fazolí a tuňáka. Kdo sleduje příjem soli, může konzervované luštěniny po slití ještě propláchnout, čímž se část sodíku sníží.
Důležitá je také kontrola obalu. Plechovka by neměla být nafouklá, rezavá ani poškozená. Jakmile je víčko vyboulené nebo konzerva netěsní, patří pryč. Po otevření je vhodné obsah přesunout do jiné nádoby, pokud se nespotřebuje celý. Otevřená konzerva by neměla zůstávat v lednici déle než několik dní, zejména pokud jde o ryby nebo rajčatové výrobky.
V domácí spíži se konzervy skladují v suchu a chladu, ideálně mimo přímé slunce. Trvanlivost bývá u většiny výrobků v řádu měsíců až let, ale vždy rozhoduje datum minimální trvanlivosti. V praxi se vyplatí mít zásobu potravin, které se dají kombinovat mezi sebou: cizrna s rajčaty, tuňák s kukuřicí nebo fazole s těstovinami. Právě v tom je síla plechovky – v rychlosti, jednoduchosti a možnosti uvařit z minima surovin plnohodnotné jídlo.
